Page 22 - IDEA Studie 3 2017 Zeny a muzi v ceskem vyzkumu

vědkyň jako jsou rodinný stav, rozsah výuky a dalších pracovních povinností atd. Jelikož se obvyklé publikační četnosti aktivních vědců oborově výrazně liší, bylo by také vhodné v navazujících analýzách mezi aktivní vědce započítávat jen ty ženy a muže, kteří v daném období publikovali oborově specifický určitý minimální počet publikací.
V případě námi zjištěných asociací mezi typem spoluautorství a zacílením publikačního výkonu do významnějších časopisů je opět třeba varovat před interpretováním těchto výsledků jako kauzálních důsledků genderových rozdílů ve schopnostech či preferencích. Skutečnost, že čistě mužské spoluautorské skupiny se na špičkové publikace zaměřují ve větší míře než skupiny jiné, ještě nemusí znamenat, že je to kauzální důsledek této formy spoluautorství a výzkumné práce. Bylo by proto chybou se domnívat, že stimulace tohoto typu spoluautorství by automaticky podpořila zaměření na kvalitu.
Naše popisné statistiky genderové polarizace lze dále prohlubovat. Bylo by zajímavé sledovat genderovou polarizaci u spoluautorských týmů tvořených vědci ze stejné mateřské výzkumné organizace respektive u spoluprací napříč výzkumnými organizacemi. Je možné, že dostupnost žen spoluautorek v daném oboru či výzkumné organizaci koreluje s kvantitou i kvalitou výstupů různými mechanismy. Pokud například ženy preferují spoluautorství s jinými ženami, bylo by přirozené očekávat, že kvalita jejich výstupů tím může trpět (ve srovnání s alternativními spoluautorskými týmy se zastoupením mužů), a to obzvláště v oborech (nebo pracovištích), kde je zastoupení spoluautorek nízká, obzvláště spoluautorek s aspoň jednou kvalitní publikací (k tomuto tématu viz Zeng et al., 2016, McDowell a Smith, 1992, Lee a Bozeman, 2005).
Rozdíly v produktivitě vědců a vědkyň byly dokumentovány v mnoha zemích. Jaká jsou tedy možná vysvětlení pro genderové rozdíly, které jsme odhalili v ČR? Je možné, že díky zvyšujícímu se podílu žen mezi čerstvými absolventy doktorských studijních programů v nedávných letech dojde postupně (díky kariérnímu postupu mladých vědkyň a navýšení podílu jejich výstupů na celkovém publikačním výkonu) ke snížení genderových rozdílů v publikačních výstupech. Je také pravděpodobné, že námi dokumentované genderové rozdíly mají i jiné, dlouhodobější příčiny. Zde je možno rozlišovat dva typy hypotéz: nabídkové a poptávkové. Mezi nabídková vysvětlení genderových rozdílů v publikační aktivitě patří vyšší náklady na sladění rodinného a pracovního života pro ženy ve srovnání s muži. Je také možné, že mladé vědkyně mají výrazně méně vzorů úspěšných vědkyň, vzorů, které by motivovaly jejich investice do vědeckých kariér a úsilí o postup na místa vedoucích laboratoří, kateder či ústavů. Mezi poptávková vysvětlení patří potenciální zkreslení (genderové stereotypy) při posuzování mužů a žen v sektoru VaVaI, tj. studentů
20