Page 14 - IDEA Studie 4 2015 Platy ucitelu

hranici prvního a devátého decilu19, tedy rozptyl mezd v daném segmentu. Z Grafů 6a, b, c a d lze vyčíst velkou část příběhu o platech českých učitelů:
Věkový profil učitelských platů je ve srovnání s ostatními vysokoškolsky vzdělanými zaměstnanci veřejného sektoru sféry extrémně plochý. Platy učitelů s věkem (během kariéry s délkou praxe) rostou sice po celou dobu, ale velmi pozvolna.
Zatímco věkové profily mediánových učitelských platů mužů a žen jsou v podstatě identické, v případě neučitelů panují mezi muži a ženami ve veřejném sektoru výrazné rozdíly. Platy mužů-neučitelů rostou strměji až do 50 let věku, ale potom se jejich růst zastaví. Mediánové platy žen-neučitelek rostou20 s věkem mnohem pozvolněji, zato však dlouhodobě až do nejstarší věkové skupiny 60+ (pracující ženy v této skupině jsou dominantně ty, které pracují v důchodu). V tomto věku se úrovně mediánových platů vysokoškolsky vzdělaných učitelek a neučitelek dokonce opět setkávají.
Jak ukazuje rozptyl hodnot prvního a devátého decilu, rozdíly vplatech jednotlivých učitelů jsou minimální a s věkem se tyto rozdíly téměř nemění. To kontrastuje svelmi vysokými platovými rozdíly uvnitř skupiny neučitelů ve veřejném sektoru, obzvláště mužů-neučitelů, které se navíc výrazně zvyšují s věkem. Za povšimnutí stojí skutečnost, že medián učitelských platů obou pohlaví je velmi blízký spodnímu decilu neučitelů (Grafy 6a, b). To dokládá, že relativní jistotu učitelského platu nelze vnímat jako jistou kompenzaci za její nízkou úroveň.
Mediánové platy učitelů a učitelek ZŠ se v rámci jednotlivých věkových skupin liší jen minimálně (Graf 6c). To kontrastuje s tím, jak výrazně převyšují platy mužů-neučitelů platy žen-neučitelek (Graf 6d). Tento rozdíl navíc roste s věkem. Důsledkem je, že zatímco mediánové platy nejmladších učitelek jsou ještě srovnatelné s tím, kolik by si tyto mohly vydělat v jiných profesích (Graf 6e), s věkem se tento rozdíl rychle zvětšuje, ve věkové skupině 40 – 50 let činí v případě žen více než 15 % a v případě mužů dokonce více než 30 %.
Grafy 6a, b, c a d obsahují srovnání učitelských platů k platům veřejné sféry. Srovnání s platy vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců-neučitelů ve veřejné a soukromé sféře dohromady jsou ještě výraznější a je možno je nahlédnout v obdobně číslovaných Grafech označených písmenem X v příloze.
19 Hranice prvního (devátého decilu) představuje mzdu na hranici spodní (horní) desetiny dané skupiny zaměstnanců, řazené podle výše platu.
20 Zde je třeba připomenout, že v případě žen jsou mediánové hodnoty platů výrazněji ovlivňovány měnící se participací žen na trhu práce v průběhu životního cyklu. Na základě jiných studií jako např. Kalíšková a Münich (2013) lze dovozovat, že ve středním věku mezi ženami absentují matky s dětmi, které se rekrutují více méně z celého příjmového spektra, zatímco ve starším věku absentují více ženy s nižšími příjmy (předčasné a řádné odchody do důchodu).
12