Page 3 - IDEA Studie 4 2016 Netransparentnost verejnych zakazek

Studie 4 /2016
K čemu vede (ne)transparentnost
veřejných zakázek?
BŘEZEN 2016
JÁN PALGUTA, FILIP PERTOLD
Shrnutí
 V roce 2006 byl zaveden zjednodušený režim zadávání veřejných zakázek cestou podlimitních řízení. Cílem bylo umožnit flexibilnější a jednodušší způsob zadávání menších zakázek. Změna však začala omezovat ekonomickou soutěž, transparentnost a nabídla zneužitelnou volnost zadavatelům. Původně zavedený horní limit pro realizaci tzv. podlimitních stavebních zakázek na úrovni 20 milionů Kč byl proto v roce 2012 snížen na polovinu.
 Zavedení limitů vedlo, mimo jiné, k manipulacím s odhadovanými hodnotami zakázek a k umělému „nafukování“ cen zakázek směrem k cenovému limitu. Nejčastější výskyt těchto jevů bylo možno sledovat v sektoru stavebnictví.
 S rostoucím objemem zakázky a s přibližováním odhadovaných hodnot k zákonnému limitu roste neefektivita, tj. rozdíl mezi vysoutěženou a odhadovanou cenou. Rozdíl představuje až 15 procentních bodů oproti otevřenému řízení.
 Novela zákona nyní posuzovaná Poslaneckou sněmovnou (únor 2016) však navrhuje limit podstatně zvýšit na 50 milionů Kč. Na základě našich výzkumů dopadů změn limitů v letech 2006 a 2012 na chování zadavatelů zakázek v této studii odhadujeme, jaké mohou být dopady navrhovaného zvýšení limitu.
 Vládou navrhované zvýšení limitu pravděpodobně zvýší podíl zakázek s manipulovanou odhadovanou hodnotou a přispěje k „nafukování“ vysoutěžených cen zakázek. Vyvolaný nárůst neefektivnosti tak sníží rozsah administrativních úspor plynoucí ze zamýšlených zjednodušení v zadávání zakázek.
 Tato studie vychází zpodrobnějších zjištění akademického článku „Manipulation of Procurement Contracts: Evidence from the Introduction of Discretionary Thresholds “
1