Page 5 - IDEA Studie 4 2016 Netransparentnost verejnych zakazek

Úvod
Poslanecká sněmovna projednává nový zákon o veřejných zakázkách. Tento zákon má nastartovat pravidla pro účelné, hospodárné a efektivní pořizování statků a služeb, za které stát ročně utrácí přibližně 14,4 % HDP (OECD, Government at a Glance 2015). Tímto zákonem se má tak do značné míry dopomoci k optimálnímu výběru dodavatelů zakázek, což má dále omezovat prostor pro klientelismus a korupci v zakázkách.
Tato studie přináší empirické poznatky o tom, jaký vliv měla v minulosti opatření, kekterým se vláda novým zákonem do značné míry chystá vrátit. Vtéto studii ukazujeme, jaký efekt mělo v minulosti posílení volnosti zadavatelů a uvolnění pravidel transparentnosti při zadávání zakázek. Větší volnost získali zadavatelé například vytvořením tzv. „zjednodušeného podlimitního řízení“ v roce 2006, které chce nyní vláda rozšířit na mnohem více zakázek než doposud.
V této studii především ukazujeme, že opatření zavedené v roce 2006 mělo negativní dopad na efektivitu veřejných zakázek. Stejně tak ukazujeme, že i další změna v roce 2012 také do značné míry změnila chování zadavatelů. Částečně je tak možné předvídat dopady nyní navrhovaných změn, které mají částečně podobný charakter jako ty v minulosti.
V další části detailně popisujeme data vstupující do analýzy. Po detailním popisu dat následuje diskuse vývoje institucionálního prostředí. Na tyto části navazuje empirická analýza, která je hlavní částí této studie.
Data
Jako podklad pro naši analýzu využíváme informace o veřejných zakázkách, které jsme sbírali z Věstníku veřejných zakázek. Časové rozmezí našeho datového souboru je od ledna 2005 do konce roku 2013. Dřívější data nebyla zveřejňována ve Věstníku ve spolehlivé kvalitě a kvůli jejich historickému charakteru nejsou pro nás ani plně relevantní.
3