Page 19 - IDEA Studie 5 2015 Publikacni vykonnost

Naše srovnání v Tabulce A3 systematicky ukazuje, nakolik se jednotlivá pracoviště daného oboru zaměřují na špičkový, respektive běžný, respektive průměrný až málo významný výzkum, poměřováno tím, jak úspěšně jsou výsledky publikovány. Řídicí orgány systému VaVaI se tedy mohou pracovišť, která nepublikují ve špičkových časopisech, ptát, zda jejich výstupy mají obzvláště důležité celospolečenské dopady nebo praktické využití. Naše příklady pracovišť s oborově neobvyklou strukturou publikací, ale vysokým podílem na oborových RIV publikačních bodech (viz str. 6), pak navádějí případné panelové hodnocení: je možné se ptát, proč se dané pracoviště rozhodlo sledovat neobvyklou publikační strategii a zda jsou rozsáhlé části publikační produkce financované pomocí RIV bodů obecně užitečné.
Dále přehledně ukazujeme, zda je v rámci daného oboru v ČR nejkvalitnější výzkum koncentrován na malém počtu pracovišť nebo zda je v oboru rozložen šířeji. Toho lze opět využít při nastavování smluv s pracovišti a při nastavování motivací pro určitý typ výstupů. Pokud je například daný obor relativně slabý v mezinárodním srovnání, ale existují v něm jedno či dvě kvalitní pracoviště, je možné motivovat ostatní pracoviště k emulaci postupů úspěšnějších pracovišť, a stejně tak samotná pracoviště a jejich řídicí orgány se mohou takto srovnávat a hledat příčiny případných rozdílů.
Naše tabulky podávají informaci o publikačním výkonu v těch oborech, kde dominují publikace v časopisech obsažených ve WoS (Jimp). Jde o většinu oborů RIV, ale zdaleka ne o všechny. U oborů, kde jsou důležité jiné formy šíření výzkumných poznatků (např. monografie), jako jsou například všechny obory humanitní, většina společenskovědních oborů, nebo mnohé obory technické, je třeba při interpretaci našich ukazatelů dbát opatrnosti, protože publikační výkon v těchto typech publikací nesledujeme. Obdobné opatrnosti je třeba v případě pracovišť, která se výrazněji zaměřují na aplikovaný výzkum uplatňovaný jinou než publikační formou. Tyto aspekty je třeba posuzovat metodou peer review s ohledem na to, že u těchto typů výzkumů se již nedostává externích měřítek umožňující věrohodný odhad kvality a relevance výzkumu jako je tomu v případě článků v impaktovaných časopisech.
Konečně jak už jsme několikrát zdůraznili, naše srovnání nelze využít k identifikaci vědecké produktivity pracovišť. Pozorované rozdíly v publikačním výkonu pracovišť daného oboru je v principu možno přisoudit třem zdrojům, z nichž pouze jeden je produktivita: (i) objem vstupů ve formě finanční podpory potažmo lidských zdrojů a infrastruktury, (ii) efektivita využívání zdrojů (produktivita), (iii) relevance jiných forem výstupů než jsou IF články daného oboru. K posouzení publikační produktivity by bylo nutné využít informace o počtech výzkumných pracovníků a objemu veřejné finanční podpory a také syntetizovat výsledky pracoviště ze všech oborů, kde pracoviště výzkum realizuje, což by vyžadovalo dostupnost oborově specifických nákladových koeficientů odrážejících náklady na technické vybavení a zároveň oborové rozdíly v odměňování špičkových vědců, které jsou ve světě mezi obory často několikanásobné. Nejenže takové údaje nejsou dnes k dispozici, ale i samotné stanovení příslušnosti konkrétních osob a prostředků konkrétnímu oboru na určitém pracovišti lze odhadovat jen obtížně. Také řazení publikací do jednotlivých oborů v RIVu je v mnoha případech problematické a v datech samotných těžko řešitelné. I proto se pro komplexní posouzení výzkumné produktivity pracovišť a faktorů, které ji determinují, používá hodnocení formou peer review, kde lze vzít v úvahu celou řadu složitých, kvantitativně obtížně popsatelných okolností v jejich vzájemné vazbě.
17