Page 3 - IDEA Studie 5 2022 Vyucovaci metody

Studie 5 / 2022 Intenzita používání vyučovacích metod učiteli a jejich vztah s výsledky vzdělávání1 BŘEZEN 2022 VÁCLAV KORBEL Shrnutí • Jedním ze dvou hlavních cílů národní Strategie vzdělávací politiky do roku 2030+ je proměna obsahu a způsobu výuky. Větší důraz má být kladen například na skupinové aktivity, projektovou výuku, aplikaci znalostí v různých kontextech nebo badatelskou výuku. Existuje ovšem relativně málo studií analyzujících využívání různých typů vyučovacích metod učiteli na prvním stupni základní školy v České republice (ČR) a zahraničí a jejich vztah s výsledky. • Tato studie využívá longitudinální data reprezentativního vzorku žáků základních škol k analýze, v jakém procentu hodin se v ČR a zahraničí využívají čtyři typy metod: 1) přednášení, 2) osvojení, 3) porozumění a 4) testování. Kromě toho se zaměřujeme naotázku, jaký vztah mají vyučovací metody spokrokem ve čtenářských dovednostech a matematice mezi 4. a 6. ročníkem. Vyučovací metody byly sbírány od učitelů čtvrtého ročníku formou dotazníků v rámci výzkumu TIMSS 2011. Pro odhad vztahu vyučovacích metod a výsledků využíváme faktu, že žáci byli vobou ročnících testováni ve dvou předmětech. Proto můžeme odhadnout, jak se liší pokrok, když je žák mezi předměty učen jinou intenzitou metod (fixní-efekty na úrovni žáka). • Výsledky ukazují tři hlavní zjištění: o Učitelé ve 4. ročníku základní školy, anebo zahraničním ekvivalentu v Evropě nejčastěji v hodinách matematiky a při výuce čtení přednáší a používají metody vedoucí k porozumění, a to přibližně ve 3/4 hodin. Ve 2/3 vyučovacích hodin použijí metody vedoucí k osvojení látky. Žáci jsou pak testování o něco více než v 1/3 hodin. Učitelé ze zemí západní a severní Evropy používají celkově nižší intenzitu všech typů metod v hodinách. Nejvyšší četnost je naopak v Rumunsku a Maďarsku. 1 Tato studie reprezentuje pouze názor autora, a nikoli oficiální stanovisko Národohospodářského ústavu AV ČR, v. v. i. či Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium UK v Praze (CERGE). Za cenné komentáře a rady děkuji Barbaře Pertold-Gebické, Davidu Gregerovi, Filipu Pertoldovi, Danielu Münichovi a Jiřímu Münichovi. Veškeré případné nepřesnosti a chyby jdou na vrub autora. Studie vznikla díky podpoře PMI Czech Republic a Akademie věd ČR v rámci a programu Strategie AV21 Společnost v pohybu a veřejné politiky. 1