Page 10 - IDEA Studie 6 2016 Sebeduvera tridy

ve třídách se třemi a více přihlášenými žáky oproti třídám s žádnými přihlášenými žáky dosahuje přibližně 8 %. Tento negativní dopad konkurenčního prostředí na dívky může mít dopad na oblibu matematiky v jejich dalším studiu a ochotu studovat technické a přírodovědné obory.
Rozlišujeme dále mezi dvěma způsoby změny sebedůvěry – jednak vdůsledku konkurenčního procesu (tj. příprava spolužáků na přijímačky) a jednak v důsledku odchodu spolužáků ze třídy. Zjistili jsme, že dívkám vadí nerovnost více než chlapcům: pravděpodobněji u nich dochází kpoklesu sebedůvěry při ztrátě vrstevníků. U chlapců je ve většině situací čistý dopad opět zanedbatelný nebo nulový.
Určitou část poklesu sebedůvěry lze zřejmě přičíst i náročnějšímu přístupu učitelů nebo dalším negativním faktorům, které vedou ke zhoršení známek. Tento případný dopad zkoumáme tak, že zohledňujeme i změnu známek z matematiky. Nepříznivý vliv počtu žáků ve třídě, hlásících se na gymnázium na míru sebedůvěry přetrvává, takže ho zřejmě změny známek neovlivňují.
Při rozhodování svých dětí o tom, zda se hlásit na gymnázium, mají velký vliv rodiče (Straková a Greger, 2013), a to zejména u chlapců ve třídách s nejvíce konkurenčním prostředím. Porovnáme-li například chlapce z nejvíce konkurenčních tříd (5 nebo více přihlášených žáků), kteří se nehlásí na gymnázium, pak u chlapců, jejichž rodiče si nepřejí, aby se na gymnázium hlásili, dochází k poklesu sebedůvěry s o 13 % vyšší pravděpodobností než u chlapců, kde rodiče tímto způsobem nezasahují. U dívek však role rodičů zřejmě významný dopad na sebedůvěru nemá.
Když jsme zkoumali přetrvání dopadu na sebedůvěru žáků až do 6. třídy, potvrdil se nepříznivý dopad počtu hlásících se žáků ve třídě na sebedůvěru těch, kteří se nepřihlásili. Velikost dopadu na sebedůvěru žáků v 6. třídě je navíc podobná jako v předchozím ročníku, přičemž významný vliv je zjevný opět pouze u dívek.
Sohledem na význam sebedůvěry pro budoucí výsledky vzdělávání tato studie naznačuje, že tvůrci vzdělávací strategie by měli věnovat větší pozornost psychologickým následkům konkurence v rané pubertě. Dále pokládá otázku, zda a případně jak by šlo koncipovat přijímací řízení na osmiletá gymnázia s cílem, aby byl psychologický dopad na nehlásící se žáky co nejmenší.
Pro studii by nicméně byla přínosem následná analýza, která by prozkoumala míru dopadu rozdělování žáků do osmiletých gymnázií na sebedůvěru v pozdějších letech adolescence a to, jak tato sebedůvěra následně ovlivňuje pozdější ambice a výsledky vzdělávání.
8