Page 18 - IDEA Studie 6 2017 Pod poklickou Beallovych seznamu

o tlaku na editory přijímat články k publikaci (Beall 2013a, 2015, 2016b). Jiní akademici toto vydavatelství naopak brání a jeho nařčení z predátorství považují za přehmat, který potvrzuje nedostatky Beallových seznamů (Bloudoff-Indelicato 2015 a diskuse pod Beallovými blogy). Data ze Scopusu dávají těmto hlasům za pravdu. Kdyby toto vydavatelství za úplatu tisklo cokoliv bez řádného peer review, byl by takový citační ohlas těžko dosažitelný. Nelze se ubránit dojmu, že nálepka „vanity press“ není na místě.
Pochybnostem o správnosti tohoto rozhodnutí Jeffreyho Bealla dodává na síle iskutečnost, že kromě Scopusu je řada časopisů z portfolia Frontiers indexována i ve Web of Science. V Core Collection jsou záznamy pro 25 jejich časopisů, z nichž 19 je také v Journal Citation Report. Všechny ve svých oborech dosáhly alespoň druhého kvartilu dle impaktního faktoru a často i výše. Navíc mají relativně vysoký i AIS, což je podstatně robustnější ukazatel relevance. Podle citačního ohlasu v selektivnější databázi Web of Science se tudíž Frontiers rovněž řadí mezi respektovaná vydavatelství. Jeho umístění na Beallův seznam působí velmi podivně.
Podobné otázky vzbuzuje také zařazení vydavatelství Impact Journals. Konkrétně se v tomto případě jedná pouze o tři časopisy Aging, OncoTarget a Genes and Cancer. Jeffrey Beall u prvních dvou upozorňuje na podezřelého editora a odkazuje se na stížnosti ohledně ledabylého či vyloženě podvodného peer review. Jeho rozhodnutí tak na první pohled působí odůvodněně. Nicméně tyto časopisy mají vrámci relevantních oborů překvapivě vysoký citační ohlas, a to opět nejen ve Scopusu, ale rovněž ve Web of Science. Podle webových stránek časopisu Aging v něm publikují ilaureáti Nobelovy ceny, přičemž Elizabeth Blackburn, držitelka Nobelovy ceny zafyziologii a lékařství vroce 2009, je dokonce členkou jeho redakční rady. Je nepravděpodobné, aby taková osobnost spojovala svoje jméno s podvodným časopisem. Stojí zde opět názor proti názoru.8
Jako sporná vychází rozhodnutí zařadit tato vydavatelství na predátorskou listinu jako celek, protože všechny jejich časopisy spadají do prvního kvadrantu. Nepotvrzuje se očekávání, že by se sporná rozhodnutí týkala pouze jednotlivých neoprávněně nařčených
8 Nelze však vyloučit, že některé časopisy se začaly uchylovat k predátorským praktikám až velmi nedávno vobdobí, pro které ještě nemáme data. Například časopis OncoTarget označil Jeffrey Beall jako potenciálně predátorský teprve v červenci 2015. Na veřejnost v poslední době prosakují zvěsti o podivných peer review postupech v tomto časopisu (Shawn's Memo 2017). Zvláštně působí i výzva přímo na jeho webových stránkách: „If your paper was mistakenly rejected by other leading journals, you may submit it to Oncotarget together with peer-reviews obtained from the other journal and rebuttal letter.“. Případnou změnu citačního ohlasu bude možné pozorovat až s určitým časovým zpožděním.
16