Page 19 - IDEA Studie 6 2017 Pod poklickou Beallovych seznamu

časopisů, tedy světlých výjimek pod hlavičkou jinak opravdu podivných vydavatelských domů. Potvrzuje se tímto naopak jiný předpoklad Macháčka a Srholce (2016), že by si vydavatelství, která dbají o svou pověst, měla dokázat pomocí vnitřních předpisů a kontrolních mechanismů udržet podobný standard v celém portfoliu svých časopisů. Jinými slovy, že by rozptyl jejich citačních indexů měl být poměrně nízký.
Případy, kdy má vydavatelství jen pár relativně dobrých časopisů, zatímco ostatní vychází mizerně, jsou ojedinělé. Jednou z takových výjimek je Bentham Open, které má dva malé časopisy v kvadrantu sporných rozhodnutí (I.), zatímco ostatních 25 časopisů patřících pod toto vydavatelství je rozloženo ve spodní polovině grafu. Avšak dobrý výsledek těchto dvou časopisů je nejspíše dílem náhody a malého počtu pozorování. Každopádně toto nezavdává důvod zpochybňovat rozhodnutí Jeffrey Bealla zařadit toto vydavatelství na seznam.9 Kromě všech již výše uvedených spadají dokvadrantu sporných rozhodnutí (I.) pouze další dva malé časopisy, a to v těsné blízkosti jeho hranic.
Jaké jsou alternativy k Beallovým seznamům?
Dosavadní analýza ukázala, že pouze na základě zařazení vydavatelství do Beallova seznamu bohužel nelze dovozovat jednoznačné závěry o kredibilitě časopisu a konkrétní případy je třeba posuzovat individuálně. Kromě Beallových seznamů však nevíme o žádné jiné černé listině, která by poskytovala přehled predátorských časopisů, a která by mohla být použita k potvrzení či zpochybnění Beallových rozhodnutí. Nezbývá než se obrátit na bílé listiny v podobě nejrůznějších databází, které naopak nabízejí přehledy kredibilních časopisů, které by měly peer review provádět řádně. Skutečně predátorské časopisy by se na bílé listiny vůbec neměly dostat. Lze se na to spolehnout?
Nejprve se podívejme, jak se proti predátorům brání samotný Scopus. Pro indexaci musí časopis splnit vstupní kritéria, která mimo jiné zahrnují požadavky na akademický příspěvek k oboru, peer review proces, nastavení etických norem, složení ediční rady či rozmanitost autorů podle země původu a další spíše formality jako pravidelnou publikaci, přístup on-line, abstrakt v angličtině anebo ISSN. Žádný opravdový predátor by tímto prvotním sítem neměl projít. Relevance časopisů se však mění, a proto Scopus
9 Není bez zajímavosti, že na podivné redakční praktiky v Bentham Open upozornil Jeffrey Beall již v roce 2009, takže to zřejmě bylo jedním z prvotních popudů pro založení jeho blogu (Beall, 2009).
17