Page 4 - IDEA Studie 6 2017 Pod poklickou Beallovych seznamu

záznamy, jmenovitě Frontiers a Impact Journals, jejichž nařčení z predátorství vychází jako sporné. Relativně vysoké citační indexy i podíly autorů z vyspělých zemí u časopisů z těchto vydavatelství svědčí o rozporuplnosti jejich podezření. Jeffrey Beall v těchto případech stojí proti názoru stovek či tisíců výzkumníků, kteří tyto časopisy očividně čtou a poměrně často citují.
 Scopus indexuje zhruba o polovinu více časopisů než Web of Science, ale konkrétně časopisů podezřelých z predátorských praktik je tam hned desetkrát více. „Na papíře“ působí vstupní i přezkumná kritéria Scopusu velmi komplexně. Nicméně vpraxi pronikání sofistikovanějších predátorů nebrání. Scopus tak pokračuje v indexaci spousty časopisů, jejichž nařčení z predátorských praktik vychází jako kredibilní. Avšak ani Web of Science vůči tomuto problému není imunní. Citační databáze nejsou neprůstřelný nástroj pro prověření případného predátorství časopisu. Nové razítko „green tick“ databáze Directory of Open-Acess Journals se ukazuje slibně, ale pro silnější závěry si bude nutné počkat, až bude dokončeno přezkoumání všech sledovaných časopisů, a až budou tato kritéria zavedena po delší dobu.
 Revize výsledků předchozí studie IDEA na základě nových poznatků nepřinesla dobré zprávy pro Česko a Slovensko. Po vyřazení časopisů spadajících pod vydavatelství Frontiers a Impact Journals se na rozdíl od většiny ostatních zemí OECD podíl predátorských výsledků na celkových záznamech indexovaných ve Scopusu příliš nezmenšil. Zhruba ve dvou třetinách zemí OECD spadá více než polovina výsledků původně označených za predátorské do časopisů od těchto dvou vydavatelství, zatímco v Česku je to pouhá pětina a na Slovensku desetina. Po odečtení výsledků v těchto časopisech se tak podstatně prohlubuje mezera ve sklonu publikovat v predátorských časopisech v Česku a na Slovensku oproti méně postiženým zemím. Revidované údaje sice výrazně mění výsledky za země OECD, jinak ale závěry předchozí studie ohledně celosvětových rozdílů zůstávají v platnosti.
 Nabízí se řada možností, jak s predátory bojovat. Citační databáze by měly začít ověřovat, jak časopisy ve skutečnosti provádí peer review, a opětovně zvýšit požadavky pro indexaci, aby do nich predátoři nemohli pronikat. Poctivé časopisy by predátorům zasadily tvrdý úder, pokud by zveřejňovali peer review, protože podvodné časopisy nemají co ukázat. Systémy hodnocení se nesmějí slepě spoléhat na seznamy relevantních časopisů, ale zabývat se samotným obsahem. Poskytovatelé mohou vnést svěží vítr do oblasti vědeckého publikování pomocí vlastních open-access platforem. Výzkumné organizace by měly predátorské publikování výslovně zakázat v etických kodexech a nebát se proti němu tvrdě zakročit. Autoři samotní by si měli dobře rozmyslet, jestli zaplatit za publikaci v open-access časopise, který odbyl peer review, protože profil s predátorskými výsledky se může později v kariéře vymstít. Zásadní je nebrat tento problém lehkovážně, ale naopak proti němu zasáhnout.
2