Page 16 - IDEA Studie 7 2016 Dopad dani a davek na chudobu

(zachycuje změnu), tím méně efektivní je tato dávka při snižování chudoby, respektive příjmové nerovnosti.
Nejméně efektivní ve snižování příjmové nerovnosti jsou pojistné sociální dávky (peněžitá pomoc v mateřství a dávky v nezaměstnanosti) a rodičovský příspěvek. Dávky vnezaměstnanosti a rodičovský příspěvek jsou ale relativně efektivní při snižování míry ohrožení chudobou.
Dávky určené ke snižování chudoby, tedy dávky v hmotné nouzi a příjmově testované dávky sociální podpory, se ukazují jako nejefektivnější při snižování příjmové nerovnosti a celkové mezery chudoby. Dávky hmotné nouze (příspěvek na živobytí adoplatek na bydlení) jsou velmi efektivní na snížení celkové mezery chudoby a snížení Giniho koeficientu, ale vzhledem k tomu, že jsou ale zaměřeny jen napříjmově nejnižší skupiny obyvatel, nemají výrazný efekt při snižování míry ohrožení chudobou.
Míra ohrožení chudobou je nejefektivněji snižována prostřednictvím přídavků na dítě. Nejuniversálnější dávkou, kombinující relativně vysokou efektivitu snižování nerovnosti, mezery chudoby i míry ohrožení chudobou, je pak příspěvek na bydlení.
Tabulka 4: Indikátory efektivnosti sociálních dávek
Velikost změn hodnot indikátorů z Tabulky 2 normalizované podílem příslušné dávky na celkovém disponibilním příjmu společnost
snížení míry ohrožení chudobou
snížení celkové mezery chudoby
snížení Giniho koeficientu
Všechny dávky Přídavky na děti Rodičovský příspěvek Příspěvek na bydlení Porodné
Peněžitá pomoc v mateřství Dávky v nezaměstnanosti Příspěvek na živobytí Doplatek na bydlení
0,67 1,97 0,77 0,48 0,00 0,18 0,41 0,01 0,06
1,50 1,72 0,12 5,03 7,12 0,16 1,28 7,98 5,96
0,35 0,76 0,33 0,65 0,75 -0,01 0,31 0,62 0,81
12