Page 17 - IDEA Studie 7 2016 Dopad dani a davek na chudobu

Závěry
Česká společnost je z hlediska rozdělení příjmů jednou z nejrovnostářštějších zemí v Evropě i v celém vyspělém světě, což úzce souvisí i s velmi nízkou mírou ohrožení relativní příjmovou chudobou (dále jen chudoba). Zatímco významnou pozitivní roli v tomto hrají starobní důchody, systém přímých daní a sociálních dávek má dopady relativně malé. Nepřímé daně příjmové nerovnosti a míru ohrožení relativní příjmovou chudobou dokonce zvyšují. Jakým způsobem se na dalším přerozdělování podílí veřejné služby, už není předmětem této studie.
Nejefektivnější dávku při snižování míry ohrožení chudobou představují přídavky na dítě, které pobírá téměř 60 % chudých osob. Dávky v hmotné nouzi, které jsou určené pro nejnižší příjmové skupiny, jsou efektivní při snižování nerovnosti a snižování vzdálenosti osob od hranice chudoby (velikost mezery chudoby), mají ale relativně nízký dopad na míru ohrožení chudobou v důsledku úzké skupiny jejich příjemců a nízkého objemu celkově vyplácené dávky.
Komplexní hodnocení role daňové a dávkové politiky a dopadů jejich nástrojů vyžaduje námi prezentované analýzy jejich přerozdělovacích efektů. Takové analýzy by měly být nejen nedílnou součástí všech návrhů drobnějších úprav či zásadnějších změn těchto politik, ale měly by se dělat průběžně i při jejich neměnnosti s tím, jak dochází ke změnám ve společnosti. Jen tak lze ověřovat, zda a nakolik se pomocí redistribučních nástrojů daří dosahovat konkrétních, původně deklarovaných cílů.
13