Page 8 - IDEA Studie 7 2017 Podpora rodin s detmi

I D E A P R O V O L B Y 2 0 1 7 Podpora rodin s dětmi: daně, dávky a veřejné služby
Důsledky rodinných politik
Česká rodinná politika se vyznačuje zaměřením na rodiny s malými dětmi, které jsou podporovány formou velmi dlouhé placené rodičovské dovolené, a na rodiny s dětmi a s jedním vydělávajícím, které získávají podporu především formou daňových slev na dítě a na manžela/ manželku bez příjmu. Podpora rodin formou služeb pak v mezinárodním srovnání výrazně zaostává. To se odráží ve velmi malém podílu dětí předškolního věku navštěvujících zařízení péče o děti. Jak se tato specifika odrážejí v postavení žen na trhu práce a v porodnosti diskutujeme v této části textu.
1. Propad v zaměstnanosti žen v období mateřství. Míra zaměstnanosti žen bez dětí či s odrostlými dětmi patří k nejvyšším v EU (88 % bezdětných žen a 91 % žen s dětmi staršími 12 let je zaměstnaných, viz Graf 4 ). České ženy tedy vykazují vysoký zájem o zapojení na trhu práce. Na druhou stranu většina českých žen plně využívá jednu z nejdelších rodičovských dovolených v EU a zůstává s dětmi doma nejméně tři roky, ale často i déle. Mezi ženami s dětmi do 6 let věku je tak zaměstnaných pouze 44 % a ČR vykazuje nejvyšší propad zaměstnanosti žen v důsledku mateřství. Nezanedbatelná část tohoto propadu je přitom zřejmě nedobrovolná a vynucená institucionálními bariérami. Zvýšení zaměstnanosti žen s malými dětmi by přitom mohlo mít pozitivní dopady na veřejné rozpočty i rozpočty domácností (Kalíšková a Münich 2012).
2. Vysokánezaměstnanostžensdětmi. V roce 2015 v ČR přesahovala míra nezaměstnanosti žen téměř o polovinu míru nezaměstnanosti mužů (6,1 vs. 4,2 %). Genderová mezera v nezaměstnanosti o velikosti 45 % staví ČR na první místo v celé EU (viz Graf 5 ). K největším rozdílům v nezaměstnanosti žen a mužů pak dochází mezi osobami s malými dětmi. Zatímco rozdíl v nezaměstnanosti mezi ženami a muži bez dětí do 14 let je velmi malý (11% genderová mezera, viz Tabulka 2 ), u osob s dětmi do 14 let tento rozdíl dosahuje 212 % (míra nezaměstnanosti 8,1 % u žen vs. 2,6 % u mužů). Vysoká míra nezaměstnanosti se pak týká i žen s maturitním a vysokoškolským vzděláním a u třetiny z nich je dokonce delší než 6 měsíců (Bičáková a Kalíšková 2016).
3. Výrazné mzdové rozdíly mezi muži a ženami. Dlouhé období péče o děti vede k zastarávání lidského kapitálu a profesních dovedností žen a negativně dopadá na jejich mzdy po návratu do práce, a to po celý zbytek jejich pracovní kariéry. I proto jsou rozdíly v průměrných mzdách mužů a žen jsou v ČR druhé nejvyšší v EU (po Estonsku) a nejvyšších hodnot dosahují mezi 35 a 44 rokem věku (28 %), kdy se většina žen vrací po rodičovské dovolené do zaměstnání. Mzdové rozdíly mužů a žen se potom výrazně prohlubují s počtem vychovaných dětí (Pytlíková 2015).
8