Page 10 - IDEA Studie 7 2022 Dlouhodoba dedictvi

DLOUHODOBÁ DĚDICTVÍ OSVOBOZENÍ SUDET RUDOU A AMERICKOU ARMÁDOU IDEA 2022 Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 přihlásilo pouze 0,4 % ze zhruba deseti milionů obyvatel České republiky. 2.2. Demarkační čára Setkání amerických a sovětských vojsk v Československu na konci druhé světové války nebylo původně plánované. Rychlý postup americké armády Německem v dubnu 1945 a upřednostnění dobytí Berlína a Vídně sovětskými vojsky mělo za následek dohodu, žeamerická armáda bude pokračovat dále na východ, než bylo dříve domluveno. Rudá armáda však nekompromisně trvala na tom, aby jí bylo k osvobození přenecháno údolí řeky Vltavy včetně hlavního města Prahy. Američané nechtěli riskovat konflikty a potenciální ztráty na životech a souhlasili, že se vojska potkají na demarkační linii měst Karlovy Vary – Plzeň - České Budějovice. Linie tedy protínala jak Sudety, tak československé vnitrozemí. Američané již 5. května 1945 kontrolovali pás Československa o rozloze 10 tisíc kilometrů čtverečních a na smluvené demarkační hranici čekali na setkání s Rudou armádou. Ta však tou dobou byla ještě asi 200 kilometrů východně od Prahy.4 2.3 Odsun Způsoby odsunu obyvatelstva v prvních poválečných týdnech se v oblastech pod kontrolou Rudé a americké armády značně lišily. Odhaduje se, že mezi květnem až červnem roku 1945 bylo v průběhu živelného a často násilného odsunu ze sovětského pásma vyhnáno okolo 700 tisíc Němců a tisíce jich bylo zabito (Glassheim, 2016; Suppan, 2006). Americká armáda naopak násilnostem na Němcích bránila a tvrdě je postihovala. Když koncem roku 1945 obě vojska z českých zemí odešla, byl výsledkem výrazně nižší počet vysídlených Němců v americkém okupačním pásmu než v pásmu sovětském. Ukazuje to i Graf 2 vývoje podílu neodsunutých Němců na obou stranách demarkační linie. 4 Více o demarkační čáře lze nalézt v publikaci Pecka (1995). 8