Page 12 - IDEA Studie 7 2022 Dlouhodoba dedictvi

DLOUHODOBÁ DĚDICTVÍ OSVOBOZENÍ SUDET RUDOU A AMERICKOU ARMÁDOU IDEA 2022 dorovnán. Po posledním odsunu v roce 1946 v Československu stále žilo okolo 240 tisíc Němců. Poté vletech 1947 a 1948 odešlo již jen pár dalších tisíc (Luža, 1964). Nevysídleným Němcům však nebylo umožněno praktikovat jejich jazyk, měli omezený pohyb, vzájemné sňatky byly podmíněny vládním souhlasem. Tyto restrikce měly výrazný dopad na potlačení německé identity (Řeháček, 2010). V roce 1950 se tak k německé národnosti přihlásilo již jen 160 tisíc občanů Československa a v roce 2001 již pouze necelých 40 tisíc. 2.4 Němečtí antifašisté Mezi nevysídlenými Němci byli především oficiálně uznaní antifašisté a dále potřební pracovníci-specialisté v tamním průmyslu. Sudety byly oblastí s vysokým podílem těžařství, těžkého a zpracovatelského průmyslu a bez německých specialistů by byla tamní ekonomika výrazně ochromena.5 Německým antifašistům bylo umožněno zůstat na základě udělení osvědčení o antifašistické činnosti, které vydávaly lokální úřady. Jednalo se zejména o předválečné členy Komunistické strany Československa a ty, kteří byli schopni doložit, že se v průběhu války aktivně zapojili do boje proti nacistickému Německu. Tři skutečnosti přispěly k vyšším počtům nevysídlených německých antifašistů v oblastech osvobozených americkou armádou. • Zaprvé, v první fázi živelného odsunu nebylo na sovětské straně rozlišováno, zda se jedná o sympatizanty německého fašismu, nebo antifašisty. Hlavním kritériem byla etnická příslušnost. Vznikl tak velký rozdíl v celkovém počtu Němců na obou stranách demarkační linie (Klepsch, 2013). • Zadruhé, dohoda mezi sovětskou administrativou a československou vládou umožnila přesun antifašistů z Rudou armádou obsazených území do sovětské zóny v Německu. Cílem bylo v co nejkratší době zřídit buňky tamní komunistické strany, jejichž pokrytí v Německu bylo do té doby omezené.6 • Zatřetí, v době, kdy na jaře 1946 začal řízený odsun a německým antifašistům bylo umožněno zůstat, na americké straně zvýše uvedených důvodů zbylo antifašistů nepoměrně více. Námi shromážděná lokální data o počtech Němců na konci odsunů v oblastech Karlovy Vary, Kraslice a Loket, jež se nacházejí okolo demarkační linie, vskutku ukazují, že podíl nevysídlených německých antifašistů byl vyšší na americké straně, zatímco podíl pracovníků-specialistů na obou stranách demarkační čáry byl stejný (Graf 3). 5 Mnohým německým specialistům nebylo umožněno odejít a museli zůstat na svých pracovních pozicích. 6 Zdroje uvádějí, že se mohlo jednat o přibližně 30 tisíc německých antifašistů (Foitzik, 1983). 10