Page 7 - IDEA Studie 8 2022 Chudoba

CHUDOBA A SOCIÁLNÍ DÁVKY V SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝCH LOKALITÁCH IDEA 2022 1. Úvod V České republice žije v sociálně vyloučených lokalitách přes 100 tisíc obyvatel, tedy necelé 1 %. Za sociálně vyloučenou je považována lokalita, „kde dochází ke koncentraci více než 20 osob, žijících v nevyhovujících podmínkách (indikováno počtem příjemců příspěvku na živobytí), které obývají fyzicky či symbolicky ohraničený prostor (indikováno vnější identifikací).“ (Čada, 2015, s. 14) Sociálně vyloučené lokality generují řadu problémů jak pro své obyvatele co do kvality bydlení, nemožnosti zapojení do společnosti, mezigeneračního přenosu chudoby, tak pro města, kde se vyskytují a společnost jako celek (Toušek a kol., 2018). Jak pro veřejnou debatu ohledně sociálně vyloučených lokalit, tak pro uvažování o dostupných nástrojích veřejné politiky je třeba mít kdispozici co možná nejlepší informace o životních podmínkách, příjmech a způsobech využití stávajících nástrojů sociální politiky jejich obyvateli. Standardním zdrojem dat o životní úrovni obyvatel ČR je každoroční šetření Českého statistického úřadu „Životní podmínky“ (EU-SILC). Avšak vzhledem ke konstrukci vzorku domácností mezi respondenty tohoto šetření nejsou lidé ze sociálně vyloučených lokalit zahrnuti. Proto je o jejich příjmech a životních podmínkách jen velmi málo informací. Tuto situaci se snaží změnit Agentura pro sociální začleňování při Ministerstvu pro místní rozvoj, která v roce 2020 provedla šetření životních podmínek v sociálně vyloučených lokalitách (dále označované jako SVL-SILC). Na základě dat ztohoto průzkumu v naší studii zaplňujeme některá bílá místa poznání životní úrovně obyvatel sociálně vyloučených lokalit, zejména s ohledem na výši a strukturu jejich příjmů a od toho odvozené ohrožení chudobou. Zvláštní pozornost věnujeme využívání sociálních dávek a jejich účinnosti při snižování míry chudoby. Následující kapitola obsahuje informace o využitých datových souborech, metodologii a teoretických konceptech využívaných ve studii. Ve třetí kapitole popisujeme základní rozdíly mezicharakteristikami běžných domácností a domácností, žijících vsociálně vyloučených lokalitách, včetně rozdílů v příjmech. Ve čtvrté kapitole analyzujeme výskyt a závažnost problému chudoby a věnujeme se rozsahu pobírání sociálních dávek a jejich účinnosti při snižování podílu domácností pod hranicí chudoby a snižování mezery chudoby. Dále analyzujeme zacílení dávek sociální podpory na chudé domácnosti, a naopak míru pobírání dávek domácnostmi, které se pod hranicí chudoby nenachází. 5