Page 8 - IDEA Studie 8 2022 Chudoba

CHUDOBA A SOCIÁLNÍ DÁVKY V SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝCH LOKALITÁCH IDEA 2022 2. Data a metodologie 2.1 Data a jejich specifika V této studii porovnáváme situaci osob žijících v soukromých bytových domácnostech s osobami žijícími v sociálně vyloučených lokalitách (dále jen SVL). Informace o osobách žijících v bytových domácnostech, které někdy také nazýváme „běžnou populací“, čerpáme ze šetření Českého statistického úřadu Životní podmínky 2020 (EU-SILC 2020), které zahrnuje 8 618 domácností.3 Informace o osobách v SVL pak čerpáme ze šetření SVL-SILC 2020 organizovaného Agenturou pro sociální začleňování Ministerstva pro místní rozvoj ČR, s daty za 1 119 domácností. Obě šetření probíhala v roce 2020 a tázala se na příjmy roku 2019. Všechny příjmové ukazatele tedy odpovídají roku 2019. Podobně při simulacích přímých daní a nároku na sociální dávky jsme pracovali s legislativou odpovídající roku 2019. Oba datové soubory obsahují váhy, které umožňují převážení šetřeného souboru tak, aby kvantifikované výsledky odpovídaly skutečné struktuře obyvatel ČR. Ačkoli šetření SVL-SILC sbírá stejný druh informací jako šetření EU-SILC, liší se ve způsobu sběru dat a jejich struktuře. ● Zatímco v šetření EU-SILC je jednotkou pozorování jednotlivec, a vzorek tak obsahuje podrobné údaje o všech členech domácnosti, v SVL-SILC jsou informace o jiných členech domácnosti než respondentovi omezené a vážení dat probíhá jen na úrovni celé domácnosti. Proto v celé analýze pracujeme s jednotkou pozorování na úrovni domácnosti, a to i v případě ukazatelů, které se standardně měří na úrovni jednotlivců, např. míra ohrožení příjmovou chudobou (blíže viz další kapitola). ● Dalším důležitým rozdílem mezi oběma datovými soubory je práce s konceptem osoby v čele domácnosti. V šetření EU-SILC je tato osoba v každé domácnosti jasně definovaná4 a je zároveň respondentem. V šetření SVL-SILC nebyl koncept osoby včele využitý a respondentem mohla být jakákoli osoba vdomácnosti. 3 Šetření EU-SILC nezahrnuje tzv. kolektivní a institucionální domácnosti a osoby žijící mimo byty (v domovech důchodců, na ubytovnách apod.) včetně bezdomovců. 4 Pokud je domácnost tvořena jen jednou úplnou rodinou, je osoba v čele muž. Skládá-li se domácnost z více úplných rodin (více manželských/partnerských párů), rozhoduje při určování osoby v čele pracovní aktivita a výše příjmů (osobou v čele je osoba s nejvyššími příjmy, pokud v domácnosti nikdo nemá pracovní příjmy, je v čele vždy rodič). V neúplných rodinách je osobou v čele rodič, je-li pracující, pokud rodič není pracující, je v čele domácnosti dítě s nejvyšším příjmem. Ve třígenerační neúplné rodině (rodič, dítě, vnouče) má prioritu osoba pracující nebo ta s nejvyšším příjmem. Osoby přičleněné k neúplné rodině z důvodu společného hospodaření (např. sourozenec rodiče) nemohou být v čele domácnosti. Je-li domácnost tvořena nerodinnou domácností, tj. osobami, které nejsou spojeny partnerským vztahem ani vztahem rodič–dítě, pak při určení osoby v čele rozhoduje v prvním stupni pracovní aktivita a ve druhém stupni výše příjmů. (zdroj: Pokyny pro tazatele Výběrového šetření o příjmech a životních podmínkách 2020) 6