Page 13 - IDEA Studie 9 2015 Pracovni aktivita duchodcu

Společně tyto nástroje zvyšují poměr pracujících vůči důchodcům, což pomáhá udržet stabilitu průběžného důchodového systému.
Vyšší míra zaměstnanosti starobních důchodců nejen zvyšuje příjmy penzijního systému, ale má i pozitivní vliv na příjmy z přímých a nepřímých daní, odvodů na zdravotní a sociální pojištění atd. Dále může mít i pozitivní dopad na finanční
situaci a duševní zdraví seniorů1.
Předkládaná studie se zaměřuje na míru zaměstnanost starobních důchodců a institucionální pobídky starobních důchodců k práci v České republice. Ve druhé kapitole ukazujeme načasování odchodu do důchodu v České republice a identifikujeme důvody Čechů k odchodu do důchodu. Ukazujeme, že většina seniorů opouští trh práce v okamžiku, kdy dosáhnou důchodového věku. Jak se důchodový věk zvyšuje, lidé odcházejí do důchodu později. Většina seniorů tak po dosažení důchodového věku již dále nepracuje. Senioři opouštějí trh práce, přestože netrpí žádnými zdravotními nebo pracovními problémy. To můžeme vykládat tak, že státní politiky dostatečně motivují seniory k práci až do dosažení důchodového věku, avšak po jeho dosažení už státní politiky motivující k práci nejsou dostatečně účinné. Ztoho důvodu ve 3. kapitole kvantifikujeme institucionální pobídky k práci u starobních důchodců a porovnáváme je s institucionálními pobídkami jednotlivců aktivního věku. Institucionální pobídky k práci pak kvantifikujeme jako velikost motivace k práci, která je dána nastavením systémů přímých daní, systém sociálních dávek a systém důchodového pojištění. Ve svých výpočtech používáme mikrosimulační daňový a dávkový model a mikrosimulační důchodový model. Večtvrté kapitole kvantifikujeme dopad potenciálního zvýšení zaměstnanosti
11