Page 3 - IDEA Studie 9 2022 Prisnost znamkovani

Studie 9/2022 Rozdíly v přísnosti známkování žáků a dopady na vzdělanostní aspirace1 ČERVEN 2022 DANIEL MÜNICH, TOMÁŠ PROTIVÍNSKÝ Shrnutí • Pro žáky a jejich rodiče představují známky ve škole klíčovou informaci formující i vzdělávací a kariérní ambice. 87 % žáků devátých ročníků s jedničkou z matematiky chce vystudovat vysokou školu. Mezi žáky s trojkou chce na VŠ jen 39 %. • Mezi základními školami panují v přísnosti známkování velké rozdíly. Klasifikace žáků se stejnými akademickými výsledky se mezi školami liší v průměru o celý klasifikační stupeň. • Při stejných dovednostech mají žáci z přísně známkujících škol nižší studijní ambice oproti žákům z mírně známkujících škol. Známky na vysvědčení také často představují jedno zpřijímacích kritérií na středních školách a víceletých gymnáziích. Rozdíly v přísnosti známkování a zásadní role známek při plánování budoucí vzdělávací dráhy mohou tedy vést k chybným rozhodnutím žáků a rodičů, neefektivitám ve vzdělávacím systému a k suboptimální alokaci talentů. • Dívky a žáci ze zvýhodněného socioekonomického prostředí dostávají lepší známky než chlapci a žáci ze znevýhodněného prostředí, kteří jinak mají stejnou úroveň testovaných dovedností. Učitelé při známkování totiž do známek vedle vzdělávacích výsledků promítají i sociálně-emoční charakteristiky žáků a přístup ke studiu. • Dívky a žáci ze zvýhodněného prostředí mají výrazně vyšší zájem o vystudování vysoké školy v porovnání s chlapci a se žáky ze znevýhodněného prostředí s jinak stejnou úrovní matematické gramotnosti. Tyto rozdíly přetrvávají i po zohlednění efektu známek. 1 Tato studie reprezentuje pouze názor autorů, a nikoli oficiální stanovisko Národohospodářského ústavu AV ČR, v. v. i. či Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium UK v Praze (CERGE). Za cenné komentáře a rady děkujeme Josefu Baslovi, Václavu Korbelovi, Jiřímu Münichovi, Jiřímu Novosákovi, Tomáši Pavlasovi a Petru Suchomelovi. Veškeré případné nepřesnosti a chyby jdou však na vrub autorů. Studie vznikla díky podpoře Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV21 „Společnost v pohybu a veřejné politiky“. 1