Page 8 - IDEA Study 10 Skills Mismatches
P. 8
Míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů je v České republice ve srovnání s ostatními zeměmi
trvale nízká a u osob, které prošly některou z forem vyššího sekundárního vzdělávání,
nepřesahovala 10 % ani v letech hospodářské krize. Vysoká míra nezaměstnanosti se týká pouze
malé skupiny osob se základním vzděláním, která dnes představuje pouze 5 % mladých.
Skutečnost, že se masivní expanze terciárního vzdělávání nepromítla do vyšší míry
nezaměstnanosti absolventů, pak poskytuje první známku toho, že vertikální nesoulad není
v České republice podstatným problémem.
Ve srovnání s ostatními státy EU je vzdělanostní struktura absolventů vyššího sekundárního a
terciárního vzdělávání v ČR výrazně zaměřena na technické obory jako strojírenství a hutnictví,
architektura a stavebnictví. Oborem studia absolventů vyššího sekundárního vzdělávání je také
často velkoobchod a maloobchod, pohostinské a restaurační služby a textilní výroba. Z terciární
úrovně školství vychází vysoký podíl absolventů vzdělaných v oblasti pedagogiky, ekonomie a
lékařství. Tyto oblasti mají také jedny z nejnižších měr nezaměstnanosti mezi čerstvými
absolventy, takže se nezdá, že by nabídka absolventů těchto oborů převyšovala poptávku.
Vertikální nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi, měřený podílem
překvalifikovaných osob, je na českém trhu práce ve srovnání se zahraničím velmi nízký.
Celkově se zhruba pětina pracujících subjektivně považuje za překvalifikované pro stávající
pracovní místo, kdežto podle objektivních a empirických ukazatelů představují překvalifikované
osoby pouze něco málo přes 12, respektive 8 procent pracujících obyvatel.
Tato studie se rovněž zabývá horizontálním nesouladem nabízených a požadovaných kvalifikací,
který spočívá v neshodě vystudovaného oboru dané osoby a vykonávané profese. Výskyt tohoto
horizontálního nesouladu je poměrně vysoký u osob s vyšším sekundárním (60,5 %) i
s terciárním (47,1 %) vzděláním. Tento vysoký podíl nesouladu je ale do velké míry dán velmi
úzkou definicí horizontálního souladu použitou v této studii. V mezinárodním srovnání se navíc
nejedná o mimořádně vysoká čísla.
Podíl horizontálních a vertikálních rozdílů se podstatně liší podle jednotlivých studijních oborů.
Nejnižší intenzita nesouladu se celkem přirozeně vyskytuje u absolventů medicíny, farmacie,
práva, pedagogiky, architektury a stavebnictví (vysoce regulovaných oborů), ale také
u absolventů ekonomie, elektrotechniky a energetiky, strojírenství a informačních technologií.
Vztah mezi intenzitou horizontálního nesouladu a mírami nezaměstnanosti v jednotlivých
oborech vzdělání je ale pouze slabý, což naznačuje, že nesoulad nemusí nutně odrážet
neoptimální situaci na trhu práce.
4