Page 9 - IDEA Studie 07 2019 Duchodci na trhu prace

Další změnou v rámci zákona č. 306/2008 Sb. bylo upravení zvyšování procentní výměry starobního důchodu za dobu výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na starobní důchod při souběžném pobírání tohoto důchodu. Nově se v případě pobírání tohoto důchodu v plné výši procentní výměra zvyšuje o 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů, v případě pobírání důchodu v poloviční výši dochází ke zvýšení o 1,5 % výpočtového základu za každých 180 kalendářních dnů.5 Před zavedením Novely byla procentní výměra zvyšována pouze v případě, že pojištěnec po vzniku nároku na starobní důchod vykonával výdělečnou činnost a nepobíral přitom starobní důchod ani invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně. V takovém případě mu byla (a stále je) procentní výměra starobního důchodu zvýšena o 1,5 % výpočtového základu za každých 90 dní (zvyšování o 1,5 % bylo stanoveno § 29 zákona o důchodovém pojištění z roku 2001, předtím se procentní výměra zvyšovala o 1 % výpočtového základu).
Také tato změna mohla mít pozitivní vliv na zvýšení motivace pracovat po dosažení důchodového věku. Tato změna bude mít tedy pravděpodobně vliv na zaměstnanost osob v důchodovém věku a bude nadhodnocovat výsledky regresní analýzy. Jelikož je však zvýšení procentní výměry v případě pobírání starobního důchodu v plné či poloviční výši velmi nízké6, bude se nejspíš jednat pouze o mírné nadhodnocení. Na poměr smluv na dobu neurčitou a počet odpracovaných hodin tato změna pravděpodobně žádný vliv mít nebude.
Podle přechodných ustanovení o nárocích na důchody plyne, že v případě žádosti o zpětné přiznání starobního důchodu za období před rokem 2010 (při souběhu s výdělečnou činností) byl vyplacen starobní důchod pouze v případech, kdy konkrétní daná osoba splňovala do konce kalendářního roku 2009 podmínky nároku na tento důchod podle tehdy platné a účinné legislativy (tedy pouze v případě vykonávání výdělečné činnosti na pracovní poměr na dobu určitou v délce trvání do 1 roku) (Zelená, 2012).
V této práci je dále předpokládáno, že tzv. „malá“ důchodová reforma, která byla uzákoněna v roce 2011 s platností od 1. ledna 2012, neměla vliv na rozhodování sledovaných skupin, tedy na jejich zaměstnanost, počet odpracovaných hodin či typ pracovního poměru. Přináší změny v nastavení pravidel pro valorizaci, urychluje zvyšování důchodového věku žen (o 6 měsíců ročně) a zavádí systém nekonečného zvyšování důchodového věku o 2 měsíce ročně.7 Nelze však s jistotou tvrdit, že nemohlo dojít k ovlivnění rozhodování sledovaných skupin, i když k takovému jednání neměly racionální důvod.
V souvislosti s možností souběhu výdělečné činnosti a pobírání starobního důchodu je také důležité zmínit, že osoby pobírající předčasný důchod nesmí současně vykonávat činnost, která by zakládala účast na důchodovém pojištění.
5 Zákon č. 306/2008 Sb.
6 Pokud by např. byl vyměřovací základ důchodce 30 000 Kč, zvýšila by se mu za jeden rok při pobírání plné penze procentní výměra
o 0,4 % výpočtového základu, tedy o 120 Kč za měsíc. V případě pobírání penze v poloviční výši by se mu procentní výměra zvýšila za 1 rok o 3 %, tedy o 900 Kč za měsíc. Již před touto změnou však při vykonávání výdělečné činnosti bez pobírání starobní penze byla procentní výměra zvyšována o 6 % ročně, tedy o 1 800 Kč za měsíc. Zda je výhodnější vyšší procentní výměra či pobírání starobního důchodu s nižším navyšováním procentní výměry, záleží na délce života, tedy na tom, zda důchodce stihne do smrti vyčerpat navýšený důchod alespoň v té výši, která se rovná důchodu, který po dosažení důchodového věku nečerpal či čerpal pouze v poloviční výši. Je však nutné počítat také s netrpělivostí osoby ve spotřebě, kvůli existenci časové preference budou osoby preferovat nynější spotřebu před spotřebou budoucí.
7 Zákon č. 203/2017 Sb. „zastropoval“ s účinností od 1. 1. 2018 důchodový věk na 65 let, nyní už tedy systém nekonečného zvyšování důchodového věku nefunguje.
7