Page 14 - IDEA Studie 10 2017 Platy ucitelu

I D E A P R O V O L B Y 2 0 1 7 Nízké platy učitelů: hodně drahé šetření
II. Srovnání učitelských platů v rámci ČR
7. Průměrné platy učitelů ZŠ v současnosti převyšují průměrné mzdy v národním hospodářství pouze o necelých 10 %, což je úroveň blízká stavu roku 1995. Na konci minulého tisíciletí byly průměrné platy pedagogických pracovníků5 ZŠ cca 5 % nad úrovní jak průměrných mezd v národním hospodářství, tak platů ve veřejném sektoru viz Grafy 10a, 10b . Kromě období kolem vstupu ČR do EU a fluktuace spojené s dopady světové ekonomické krize na mzdy v letech 2009–2011 zůstávají pedagogické platy v relaci ke mzdám v národním hospodářství i platům ve veřejné sféře pod 10 %.6
8. Na velmi nízké úrovni učitelských platů v relaci k ostatním vysokoškolsky vzdělaným zaměstnancům se za posledních deset let v podstatě nic nezměnilo, kromě nejmladších učitelů. Finanční atraktivnost učitelské profese vystihuje relace učitelských platů k platům či mzdám7 vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců. Graf 11 ukazuje vývoj podílu vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců dosahujících vyššího platu, než byl střední plat učitele v roce 2016. Například v roce 2016 mělo 85 % vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců soukromého a veřejného sektoru středního věku mezi 30–49 lety plat vyšší, než byl střední8 plat stejně starých učitelů ZŠ. Hodnoty tohoto ukazatele9 se poněkud liší podle věku. Za dekádu po roce 2006 však kromě malé skupiny nejmladších učitelů nedošlo ke znatelnému zlepšení.
5 Koncept pedagogického pracovníka je širší než koncept učitele, protože zahrnuje i skupinu pracovníků, kteří nemusí být nutně učiteli, ale vykonávají pedagogickou činnost. Údaj uvádíme proto, že je k dispozici v dostatečně dlouhé časové řadě. Avšak rozdíly mezi průměrnými platy učitelů a pedagogických pracovníků je velmi malý.
6 Zde je třeba připomenout, že průměrný vysokoškolsky vzdělaný zaměstnanec má oproti středoškolsky vzdělanému s maturitou mzdu vyšší o cca 75 % a oproti zaměstnancům bez maturity dokonce o 125 %. Přitom většina učitelů má vysokoškolské vzdělání (dnes zákonná povinnost), zatímco většina ostatních zaměstnanců v ČR naopak vysokoškolské vzdělání nemá. Pro srovnání vývoje mezd a platů pouze vysokoškolsky vzdělaných však nejsou k dispozici data v dlouhé časové řadě a kratší časovou řadu prezentujeme v dalším odstavci.
7 Termínem plat se zpravidla míní honorování zaměstnanců ve veřejném sektoru a termínem mzda honorování zaměstnanců v sektoru podnikatelském.
8 Učitelské platy veřejných škol jsou velmi rovnostářské, takže v rámci věkové skupiny jsou platy většiny učitelů blízké jejich střední hodnotě.
9 Výpočet je složen z výsledků dílčích srovnání situace jednotlivých demografických skupin vymezených věkem, pohlavím a regionem. Je tak zohledněna skutečnost, že věkové, genderové a regionální proporce počtů učitelů se od proporcí počtů ostatních vysokoškolsky vzdělaných pracovníků liší. Například v Praze jsou průměrné platy výrazně vyšší než ve zbytku země a má tedy smysl srovnávat učitele v Praze s ostatními pracovníky v Praze. Podobně podíl starších osob mezi učiteli je vyšší než v populaci ostatních pracovníků, takže srovnání celkových průměrů by platy učitelů nadhodnocovalo. A konečně, platy žen jsou v ČR výrazně nižší než mužů. Většina učitelů jsou ženy, které je vhodnější srovnávat se ženami a ne s muži.
14