Page 22 - IDEA Studie 13 2019 Dichotomie dani

DICHOTOMIE SPOTŘEBNÍCH DANÍ: ZDROJ VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ A NÁSTROJ SNIŽOVÁNÍ ÚJMY (DISKUSNÍ STUDIE) 2019
Závěr
Daňový systém poskytuje tvůrcům hospodářských politik širokou paletu nástrojů, kterými mohou i v tržním prostředí dosáhnout politických cílů. Kromě výběru finančních prostředků nutných pro fungování veřejného sektoru slouží daně i k ovlivňování ekonomického chování jedinců. Daňový systém, který motivuje spotřebitele a firmy k žádoucímu chování (např. méně škodlivá forma spotřeby tabáku, větší inovační aktivita), je v zájmu společnosti. Ekonomickým kritériem pro posouzení vhodnosti zásahu vlády pomocí daňového systému by mělo být tržní selhání, v tomto případě především rozsah negativních externalit.
Odborná literatura poskytuje základní principy, jakými by se zavádění spotřebních daní v rámci tzv. politiky snižování újmy mělo řídit. Daň by měla cílit výhradně na škodlivé aspekty spotřeby, tedy například na negativní externality spojené s konzumací alkoholu nebo tabáku či na množství cukru v nápojích; nikoliv na samotnou konzumaci tabáku či objem slazených nápojů. Daňový systém by tak měl být diskriminační a substituty zdanit podle jejich škodlivosti. Nejméně by měla být zdaněna forma spotřeby, která je spojena s nejmenším rozsahem nežádoucího chování, nejvyšší daňová sazba by naopak měla být uvalena na nejvíce škodlivou formu spotřeby. Takový systém motivuje ke spotřebě méně zdaněné (levnější) a k její méně škodlivé formě. Snižuje se tak rozsah negativních externalit, aniž by došlo k poklesu spotřeby tabáku nebo dopravy. Takový přístup klade vysoké požadavky na porozumění fungování různých substitutů a jejich škodlivosti.
Mnoho zemí světa se v posledních letech odhodlalo k rozšíření spotřebních daní na nežádoucí, zdraví škodlivou spotřebu. První směr je zavedení nebo zvýšení daňové povinnosti na cigarety či jiné formy spotřeby tabáku. Daňový systém však často neodpovídá přístupu snižování újmy a není dostatečně diskriminační ve prospěch méně zdravotně závadných forem spotřeby. Druhý významný směr v zavádění spotřebních daní cílí na slazené nealkoholické nápoje.
20