Page 5 - IDEA Studie 6 2016 Sebeduvera tridy

Úvod
S velmi časnou diferenciací žáků základních škol se v Evropě setkáme v několika zemích, včetně Česka. Cílem této diferenciace obvykle bývá roztřídit žáky do skupin se stejnými schopnostmi, v nichž se potenciálně lépe učí žákům i vyučuje učitelům. Česká republika a další středoevropské země žákům umožňují přecházet na osmiletá gymnázia už po absolvování základního vzdělání v 5. třídě. Protože k rozdělování dětí do osmiletých gymnázií dochází ve velmi raném věku, je tento systém vnímán jako spouštěcí mechanismus nerovností výsledků a příležitostí ve vzdělávání. Nerovnosti jsou způsobeny především tím, že rodinné zazemí hraje zásadní roli pro rozhodování o přihlášce (Straková a Gregor, 2013).
V této studii jsou shrnuty výsledky výzkumné práce autorů Miroslavy Federičové, Filipa Pertolda a Michaela Smithe (2016). Na rozdíl od jiných studií se tato práce soustředí na žáky, kteří se na osmiletá gymnázia nehlásí. V České republice se standardně z věkové skupiny páťáků na gymnázia hlásí jen přibližně 18 % žáků. Ti, kteří se nehlásí nebo kteří nejsou přijati, pokračují ve studiu na základní škole. Přijímací řízení je pro žáky významnou životní událostí. Mnoho z nich se připravuje doma nebo dochází na soukromé přípravné kurzy už od začátku 5. ročníku (Federičová a Münich, 2014). I když se přijímacího řízení účastní jen přibližně 18 % populačního ročníku, má náročný proces přípravy na případný úspěch či neúspěch upřijímacích zkoušek a vyrovnávání se stouto situací dopad i na ostatní žáky ve třídě. Cílem výzkumu je identifikovat dopady konkurenčního přijímacího procesu na sebedůvěru ostatních žáků ve třídě.
Náš zájem o změnu sebedůvěry vychází z role sebedůvěry jako „měkké“ dovednosti, která může potenciálně ovlivňovat budoucí vzdělávací a profesní výsledky, i jako formy odporu k nerovným výsledkům v konkurenci. Tato studie je obohacením dosavadních publikovaných prací v tom, že zkoumá, jak může konkurenční prostředí ve společném institucionálním rámci přispívat ke změnám sebedůvěry, a tedy k formování určitého druhu „měkkých“ dovedností ve vývojové fázi rané puberty.
Hlavním zjištěním je, že konkurenční prostředí navozené časnou diferenciací, má nepříznivý dopad na sebedůvěru žáků v matematice. Přítomnost spolužáků, kteří se hlásí na výběrovou školu, především nepříznivě ovlivňuje sebedůvěru žáků, kteří se nikam nehlásí. Tento dopad je výrazný zejména u děvčat a ve třídách, kde jsou spolužáci v přijímacím řízení úspěšní.
3