Page 6 - IDEA Dopravni reforma studie

Data a metodologie

Studie vychází z měsíčních regionálních dat o dopravních nehodách za období leden
2004 až prosinec 2008 v České republice (Ředitelství služby dopravní policie),
Německu a Rakousku (příslušné statistické úřady). Tato data byla spojena s údaji
o obyvatelstvu a počtu vozidel na úrovni regionů a s dopravními a ekonomickými
údaji na úrovni států. Od Ředitelství služby dopravní policie byly navíc získány
detailní informace o aktivitě dopravní policie včetně počtu odpracovaných hodin,
počtu hodin využívání rychlostních radarů, počtu řešených přestupků a částkách
vybraných pokut v letech 2006 a 2007.

Studie pracuje jen s počtem smrtelných nehod, nikoli s celkovým počtem dopravních
nehod s následkem. Je to především z důvodu srovnatelnosti mezinárodních dat a
problémů spojených s různými podmínkami pro hlášení dopravních nehod se
zraněním v období před a po zavedení nového zákona v ČR a různou klasifikací
zranění jako lehkých a těžkých. Data o smrtelných zraněních jsou mnohem
spolehlivější.

Studie využívá metody rozdílu v rozdílech, kde kontrolní skupinu tvoří sousední země
Rakousko a Německo. Použití dat ze sousedních zemí umožňuje odlišit dopady
nového zákona od dlouhodobých trendů a sezónních vlivů, které byly ve všech třech
zemích shodné. Model zahrnující časové fixní efekty pomáhá kontrolovat vliv
externích šoků, které nejsou zahrnuty do analýzy, ale ovlivňují všechny tři země. Tato
empirická strategie tedy překonává některé nedostatky dosavadních studií,
založených jen na jednoduchém srovnání stavu před a po reformách.

Výsledky a závěry

Výsledky regresní analýzy dostupné v Montag (2013 a 2014) ukazují, že dopady
zavedení nového zákona byly významné, ale jen krátkodobě. To lze dobře ilustrovat
pomocí obrázku 1, který zachycuje pokuty a smrtelné nehody v ČR a kontrolních
regionech Rakouska a Německa v době před a po zavedení dopravní reformy.
V prvním čtvrtletí po jejím zavedení klesl počet smrtelných nehod v České republice
o celou třetinu. Dopady ve druhém, třetím a čtvrtém čtvrtletí po zavedení reformy
jsou už ale nižší a nejsou statisticky významné. Odhady koeficientů dopadů v pátém
čtvrtletí od zavedení reformy naznačují, že po roce byly již dopady reformy v podstatě
nulové, nelze ale vyloučit omezené negativní ani pozitivní efekty.

4