Page 13 - IDEA Studie 01 2020 Rekrutovani vyzkumniku

ODKUD SE REKRUTUJÍ VÝZKUMNÍCI NA UNIVERZITÁCH? 2020 Test robustnosti Abychom ověřili, jak významné je výše uvedené omezení, pro vzorek výzkumníků jsme dohledali, kde dotyční skutečně vystudovali a závěry ohledně „inbreedingu“ na základě tohoto zjištění jsme srovnali s výsledky podle afilací v jejich prvních článcích. Cílem bylo odhadnout, jak velký je v tom rozdíl. Do testu jsme zařadili tři obory: i) biochemie, genetika a molekulární biologie, ii) fyzikální vědy a iii) společenské vědy. V každém z nich jsme náhodně vybrali 30 výzkumníků, pro které jsme z volně dostupných zdrojů (jako ORCID, osobní webové stránky apod.) manuálně zjistili, jestli v současné době skutečně působí na svojí almě mater. Za almu mater jsme považovali univerzitu, na které dotyčný získal nejvyšší dosažené vzdělání, což byl až na výjimky doktorský titul. Pro 8 výzkumníků se nám potřebné informace nepodařilo najít, a tudíž jsme je nahradili dalším náhodným výběrem. Zařazení výzkumníků, zda v současné době působí na svojí almě mater, se v tomto vzorku podle obou přístupů shoduje ze 77 % v biochemii, genetice a molekulární biologii, z 90 % ve fyzikálních vědách a z 87 % ve společenských vědách. Afilace v prvních článcích tudíž v převážné většině případů odpovídají tomu, kde dotyčný výzkumník vystudoval. Rozdíly mezi obory vychází velmi malé, což je ve světle velkých oborových rozdílů ve sklonu doktorandů publikovat překvapivé, ale zřejmě to potvrzuje, že i když publikují disertační výzkum až po dokončení studia, tak je to typicky pořád i s afilací k almě mater, na které daný výzkum provedli. Celkem bylo odlišně zařazeno 14 výzkumníků. V tom byl stejný počet 7 „false positive“ jako „false negative“, které se v součtu vzájemně anulují, takže dopad na prezentované podíly na celkových výzkumnících je ještě menší. Z hlediska oborů bylo 7 z nich v biochemii, genetice a molekulární biologii, 3 ve fyzikálních vědách a 4 ve společenských vědách a z hlediska afilací byli 4 z amerických a britských univerzit, 6 ze západoevropských kontinentálních univerzit a 4 z univerzit Visegrádské čtyřky. Nezdá se tudíž, že by případné zkreslení bylo někde výrazně koncentrováno. Pro odlišné zařazení jsme zaznamenali tři důvody. Zaprvé výzkumník publikoval své první články pod hlavičkou zaměstnavatele, nikoliv univerzity, kde vystudoval doktorát (6 případů). Zadruhé výzkumník měl vazby ke svému současnému působišti, a tudíž publikoval s afilací k dané univerzitě, již před anebo během doktorského studia jinde (3 případy „false positive“). Například výzkumník publikoval již během magisterského studia, odešel na doktorské studium jinam a pak se vrátil. Zatřetí jsou to nepřesnosti v datech jako stejné Scopus ID pro dva autory s podobnými jmény anebo chyby při párování počátečních a současných afilací (4 případy „false negative“). Celkově tento test naznačil, že prezentované výsledky jsou vůči tomuto typu metodických nedostatků poměrně robustní. Zaznamenané odchylky mohou jen těžko vysvětlit významné rozdíly mezi univerzitami, které v naší analýze vychází, a to zejména, pokud si uvědomíme, že k nim dochází v obou směrech, tj. „false positive“ i „false negative“. Jakkoliv jsou tato zjištění povzbudivá, při interpretaci výsledků je stále na místě opatrnost, protože shoda afilace v současných a prvních článcích je pouze nepřímým ukazatelem „inbreedingu“. 11