Page 20 - IDEA Studie 03 2019 Zatizeni domacimi ukoly

Stále však nejde o vztah kauzální. Příčinou negativního efektu může například být, že v rámci dané školy jsou lepší žáci koncentrováni v jedné třídě (např. jazykové, matematické třídy), ve kterých zadávají učitelé DÚ méně, protože to není tolik potřeba. Tento efekt možných nepozorovaných rozdílů mezi třídami je možno eliminovat tak, že efekt identifikujeme na základě rozdílů u jednotlivých žáků napříč různými předměty (tzv. fixní-efekty žáků). To můžeme udělat díky tomu, že za každého žáka máme pozorování z různých předmětů, ve kterých jsou typicky učeni různými učiteli, kteří zadávají různé množství DÚ. Tento přístup umožňuje odfiltrovat vliv pozorovaných i nepozorovaných rozdílů mezi třídami.35 Odhadnuté hodnoty označené v Grafech 6  a 7  jako „Rozdíly mezi předměty pro jednotlivé žáky“ ukazují, že to má za následek další snížení zkoumaného koeficientu k nule (kromě vztahu četnosti a skóre pro svět, 8. třídu). V ČR dokonce u vztahu mezi četností a test skóre dokonce o změnu znaménka, byť efekt sám o sobě zůstává velmi nízký.
Ani v posledním případě se však nutně nejedná o kauzální dopad DÚ na skóre v testu. Pozitivní vztah mezi četností zadávání DÚ v ČR může být, kromě skutečného kauzálního vztahu, způsoben například tím, že učitelé zadávají ve třídách častěji DÚ v těch předmětech, které žákům jdou méně a potřebují si látku více procvičit. Naopak negativní koeficient u délky DÚ může být způsoben skutečností, že žákům v předmětech, které jim jdou méně, trvá vypracování DÚ déle (tzv. obrácená kauzalita). I když tato vysvětlení jsou spekulativního charakteru, nelze jejich přítomnost s ohledem na podobu dostupných dat věrohodně vyvrátit.36
Většina studií, včetně této, neidentifikuje kauzální dopady používání domácích úkolů.
Výše uvedené metodické cvičení ukazuje, že odhady vztahu mezi DÚ a test skóre jsou značně závislé na specifikaci předpokladů a způsobu odhadu. Pokud bychom naivně brali silně negativní „Rozdíly mezi zeměmi“ jako vztah kauzální, mohli bychom dojít k chybnému závěru, že větší zátěž DÚ vede k horším výsledkům v testech. A to by mohlo vést ke špatně koncipované vzdělávací politice a doporučením. Při analýze těchto a podobných fenoménů je proto vždy nutné důkladně uvážit, zda odhady představují kauzální vztah, nebo pouhou asociaci. Ve většině případů, včetně případu této studie, jde bohužel pouze o to druhé.
35 V případě fixních efektů žáků je závislost odhadnuta na základě odchylek proměnných na úrovni žáka a předmětu od průměru daného žáka za všechny předměty. Tato metoda zároveň eliminuje případnou přítomnost fixních efektů na úrovni zemí a škol.
36 Tabulka A6 ukazuje odhady z regresních rovnic pro vztah mezi test skóry a DÚ pro matematiku v 8. třídách. Ve čtvrtých třídách data neumožňují vhodné porovnání, jelikož jsou často skóre z matematiky a z přírodních věd spojeny. Výsledky ukazují kvantitativně i kvalitativně stejné výsledky pro svět – silný negativní vztah pro vztah „Rozdíly mezi zeměmi“, ale velký pokles koeficientů, když odhadujeme rozdíly v rámci zemí a v rámci škol. Pro ČR je vztah kvalitativně obdobný – negativní, ale kvantitativně silnější.
18