Page 21 - IDEA Studie 03 2019 Zatizeni domacimi ukoly

Závěry
Srovnali jsme zatížení domácími úkoly (DÚ) v ČR s vybranými zeměmi světa a identifikovali souvislosti s charakteristikami škol, tříd, učitelů a žáků. Výsledky ukazují, že v ČR jsou žáci 4. tříd na mezinárodní poměry zatíženi DÚ málo, v 8. třídách dokonce nejméně ze všech posuzovaných zemí. Průměrný čas, který žáci tráví nad DÚ, je 13 minut na jednu vyučovací hodinu ve 4. třídách a 9 minut v 8. třídách. V ekonomicky vyspělejších zemích je zatížení DÚ menší. Nejvíce tráví DÚ žáci v postsovětských zemích. Vedle toho ale existují velké rozdíly mezi zeměmi i v rámci geografických oblastí jako Evropa nebo Asie. Ve světě i v ČR je zátěž DÚ výrazně vyšší v matematice než v přírodovědných předmětech: v matematice se zadává o třetinu více a o třetinu delších DÚ. Mezinárodně nelze najít výraznější faktor, který by se zatížením DÚ souvisel. V ČR hrají jistou, ale malou roli charakteristiky učitele.
Naše analýza nedává odpověď na otázku zásadní, zda jsou DÚ přínosné a ani se o zodpovězení této otázky nepokouší. Její zodpovězení totiž klade velké nároky na data, která nejsou k dispozici. I proto není v názoru na věc konsensus ani v odborné literatuře. Naše metodologické cvičení na konci analytické sekce ukázalo, že odhadnutý vztah mezi zátěží DÚ a test skóre žáků se velmi výrazně mění v závislosti na použité metodě a jejích předpokladech. Například pokud sledujeme pouze rozdíly mezi zeměmi, je vztah mezi zátěží DÚ a skóre žáků negativní, ale pokud sledujeme pouze rozdíly napříč školami, anebo přímo napříč předměty u jednotlivých žáků, nenacházíme vztah žádný. Cílem našeho metodologického cvičení je však především poukázat na obtížnost identifikace kauzálního přínosu DÚ na vzdělávací výsledky žáků.
Kvalitní učitelé by měli být schopni posoudit vhodnost využívání domácích úkolů v místních podmínkách.
Debata o DÚ zredukovaná na otázku, zda DÚ ano, či ne pomíjí důležitou diskusi o vzdělávacích metodách, jejich podmínkách a způsobech učení, ve kterých jsou DÚ pouze jedním z řady nástrojů. Podstatnější je proto klást si otázky jako například:
• Jsou DÚ kvalitní, vhodné a zajímavé pro žáky?
• Zapadají DÚ dobře do výuky nebo jsou pro učitele spíše prostředkem, jak žáky trestat?
• Motivuje způsob odměňování učitelů k práci mimo hodiny, například k tvorbě zajímavých DÚ a jejich kvalitní vyhodnocení?
• Kterým žákům DÚ pomáhají, kterým ne a které znevýhodňují?
Netvrdíme, že na identifikaci dopadů DÚ je lepší rezignovat, ba právě naopak. Fenomén DÚ jako jeden z tradičních vzdělávacích nástrojů je třeba chápat a analyzovat v širším kontextu. Proto nelze očekávat, že samotné zvýšení nebo snížení zátěže DÚ, bez ohledu na další podmínky, automaticky zvýší vzdělávací výsledky žáků. I proto hraje významnou roli kvalita práce učitelů a vedení škol, aby byli schopni místní podmínky a potřeby adekvátně posoudit, nástroj DÚ správně a efektivně (ne)používat a své přístupy obhájit směrem k žákům a jejich rodičům.
19