Page 12 - IDEA Studie 05 2019 Dopady kvality prace ucitelu

Kvalitu žáky dosahovaného vzdělání spoluurčuje řada faktorů. Zdaleka nejdůležitějším faktorem byla a zůstává kvalita škol a v rámci nich kvalita práce učitelů. Ta výrazně spoluurčuje význam vzdělávacího systému v tvorbě lidského a společenského kapitálu zemí a ten se pak výrazně kauzálně promítá do dlouhodobého ekonomického (viz Obrázek 1.2 ) a společenského rozvoje země, respektive do kvality života jejích obyvatel. Nic na tom nemění skutečnost, že kvalita práce učitelů je obtížně popsatelný a obtížně měřitelný fenomén. Obrázek 1.2: Trendy dlouhodobého tempa růstu ekonomik (HDP) a test skóre (období 1975 až 2000; HDP na hlavu) 0,15 0,1 0,05 0 -0,05 -0,1 -0,15 -0,75 -0,5 -0,25 0 0,25 0,5 0,75 1 Trend test-skóre 1,25 1,5 Nový Zéland Niz Švédsko Austrálie ozemsko Finsko Německo Itálie Belgie USA Francie Japonsko Velká Británie Zdroj: OECD (2018). The High Cost of Low Educational Performance The Long-Term Economic Impact of Improving Pisa Outcomes. OECD Paris, ISBN 978-92-64-07748-5. https://www.oecd.org/pisa/44417824.pdf Je velmi pravděpodobné, že bez výraznějších systémových změn se bude kvalita práce českých učitelů, přinejmenším v důsledku generační obměny, zhoršovat. A to se bude přirozeně negativně Obrázek 1.3: Celkové veřejné výdaje na instituce základního promítat do vzdělanostních výsledků žáků, ekonomického růstu atd. a středního (nevysokoškolského) vzdělávání (% HDP, 2015) Jednou z překážek zvrácení nežádoucích trendů v českém školství jsou nedostatečné veřejné výdaje. Pokud jde o podíl veřejných výdajů na nevysokoškolské vzdělávání na HDP, nachází se ČR s necelými 2,4 % na předposledním místě mezi zeměmi OECD, které v průměru vydávají 4 roz3počtu zhruba 143 mld. Kč). A pokud by se ČR chtěla dotáhnout na špičku zemí OECD, které investují řádově 4 % HDP, vyžadovalo by to ročně vydávat navíc kolem 85 miliard Kč. 2,4 % 2 1 5 3,2 % (viz Obrázek 1.3 ). Pokud by se ČR měla dotáhnout alespoň na tento průměr, bylo by třeba navýšit roční výdaje zhruba o 50 miliard Kč (na rok 2019 MŠMT plánuje výdaje státního 3,1 % 0 10 3,2 % PRŮMĚR OECD Norsko Island Belgie Izrael Finsko Zéland Británie védsko galsko Korea Francie otyšsko USA Mexiko OECD ustrálie lumbie r EU22 Chile kousko ovinsko Polsko bursko Itálie tonsko ďarsko nělsko vensko urecko Irsko publika Litva Veřejné výdaje v % HDP Trend hospodářskeho růstu