Page 32 - IDEA Studie 05 2019 Dopady kvality prace ucitelu

Reformní kombinovaný scénář kombinuje reformní scénáře III. a IV.(ii) tak, že po dobu 10 let dochází k dalšímu vzdělávání všech učitelů a zároveň probíhá každoroční generační výměna 3 % učitelů rekrutováním nových učitelů z horních 33 % původního rozdělení KPU (tmavomodrá část histogramu v Panelu A). Dopad generační výměny je pozvolný a je patrný až v dlouhém časovém horizontu (Panely B a C ukazují situaci po 100 letech). Jelikož generační výměna probíhá výrazně delší dobu než celkové zlepšování KPU učitelů a noví učitelé se rekrutují z původního rozdělení KPU, průběh kombinovaného scénáře se od IV.(ii) scénáře liší hlavně v prvních letech reforem, kde vykazuje znatelně rychlejší zvyšování KPU, což se projeví rychlejším růstem test-skóre žáků (viz Obrázek 5.1 dále). V konečném výsledku se však tyto dva scénáře liší jen nepatrně, jelikož po mnoha dekádách dojde k nahrazení všech učitelů, i těch lépe vzdělaných, novými učiteli. Také proto vypadají rozdělení KPU v panelech C Obrázků 4.4 a 4.5 téměř stejně. Výše popsané scénáře také shrnuje Tabulka A4.1 v Příloze I. 5. Dopady scénářů na vývoj PISA skóre žáků Učitelé s různou hodnotou KPU jsou v našich simulacích přiřazováni k jednotlivým žákům, čímž získáváme hypotetické skóre žáků na konci každého školního roku. Výsledkem je dlouhodobý vývoj úrovně vzdělanosti vyjádřený ve formě průměrných PISA skóre patnáctiletých žáků (tj. zhruba na konci základní školy a začátku školy střední). Reformní scénáře mají společné to, že při nich dochází k postupnému zvyšování průměrné hodnoty KPU a zprostředkovaně i test-skóre žáků v patnácti letech. Reformní scénáře se liší v tempu a v zacílení zvyšování KPU. V případě III. Reformního scénáře zlepšování všech učitelů je třeba mít na paměti, že byť se zvyšování jejich KPU po deseti letech zastaví, dopad na vzdělanostní úroveň patnáctiletých pokračuje i v následujících letech. I již dokončený proces zvyšování KPU totiž zasáhne naplno až žáky nastupující do 1. tříd v posledním roce změn a působí na ně po celých devět let školní docházky. Ještě delší přechodné období vykazuje reformní varianta (ii) IV. scénáře generační výměny. Dopady simulovaných změn KPU na výsledky žáků na Obrázku 5.1 jsou vyjádřeny ve formě trendů průměrů hypotetických budoucích test-skóre PISA patnáctiletých v matematické a přírodovědné gramotnosti.22 Začátek reforem předpokládáme v roce 2020, přičemž za počáteční hodnotu PISA skóre bereme jejich poslední známou hodnotu, tj. hodnotu z roku 2015. Pro lepší povědomí čtenářů o významu rozdílů skóre jsou v grafech vyznačeny úrovně průměrných skórů vybraných zemí (Finsko, Polsko a Česko). Obrázky A5.1 a A5.2 v Příloze I pak pro případ IV. respektive V. scénáře ukazují citlivost výsledků na předpokládané hodnoty počáteční různorodosti KPU (tzn. různé velikosti standardní odchylky rozdělení KPU).23 22 Výpočty jsou provedeny s použitím vhodných statistických metod pro práci s PISA daty (Avvisati, Keslair, 2014). 23 III. Reformní scénář zvyšování KPU u všech učitelů jako jediný není citlivý na volbu parametru různorodosti učitelů, ale jenom na volbu velikosti posunu původní distribuce doprava. To je důsledkem toho, že v tomto případě nedochází ke změně tvaru rozdělení KPU, pouze k jeho posunu, a tedy k nárůstu průměrné KPU. 30