Page 33 - IDEA Studie 05 2019 Dopady kvality prace ucitelu

580 560 540 520 500 480 460 440 420 2020 Finsko 2006 Česko 2006 Polsko 2015 Česko 2015 Obrázek 5.1: Dopady scénářů vývoje kvality práce učitelů (KPU) na vývoj průměrných PISA skóre českých žáků 2030 2040 2050 2060 Rok 2070 2080 2090 2100 Nereformní scénáře: II. Optimistický I. Střední IV.(i) Pesimistický Reformní scénáře: V.(ii) Kombinovaný (výrazné zlepšení KPU učitelů) V.(i) Kombinovaný (mírné zlepšení KPU učitelů) IV.(ii) Generační výměna učitelů (vysoká kvalita absolventů) III.(ii) Zlepšení všech učitelů (výrazné) III.(i) Zlepšení všech učitelů (mírné) Dopady nereformních scénářů Vývoj průměrných PISA skóre v případě nereformních scénářů I, II a IV.(i) uvádíme jako srovnávací základnu vůči které lze srovnávat dopady reforem přípravy, výběru učitelů do profese a dalšího vzdělávání. Dopady III. Reformního scénáře zlepšování všech učitelů III. Reformní scénář zlepšování KPU všech učitelů vykazuje poměrně rychlý pozitivní dopad, avšak ve srovnání s ostatními reformními scénáři doznívá záhy po deseti letech od spuštění reforem. Ustálené zvýšení skóre ve variantě mírného zlepšování scénáře III.(i) je nejnižší ze všech uvažovaných reformních scénářů. Avšak i to by stačilo k návratu na hodnotu PISA skóre českých žáků z roku 2006. Ta by v této variantě byla dosažena již za necelých 20 let a v případě varianty III.(ii) by bylo dosaženo výrazného zlepšení všech učitelů dokonce již za 7 let. Polské úrovně z roku 2015 by se i v mírné variantě III.(i) podařilo v ČR dosáhnout již kolem roku 2028. Avšak k úrovni Finska z roku 2006, která reprezentuje nejambicióznější alternativu, by se ČR nepřiblížilo ani ve variantě výrazného zlepšení scénáře III.(ii). 31 Průměr matematické a přírodovědní gramotnosti PISA