Page 34 - IDEA Studie 05 2019 Dopady kvality prace ucitelu

Dopady IV. Reformního scénáře generační výměny V případě generační výměny má reformní charakter pouze varianta IV.(ii). Na Obrázku 5.1 má sice pomalejší náběh, podobně jako III.(ii) Reformní scénář výrazného zlepšení všech učitelů, ale v dlouhodobém horizontu vede k výrazně vyššímu zvýšení PISA skóre. Při dostatečně přísném výběru nových učitelů (z horních 33 % původního rozdělení KPU) ve variantě IV.(ii) by se výsledky českých žáků vrátily zpět na úroveň ČR z roku 2006 již v horizontu 12 let po spuštění reformy. Tento scénář by výsledky českých žáků posunul až nad úroveň Finska z roku 2006. Šlo by ale o dlouhodobý proces a finské úrovně bychom dosáhli až za zhruba 70 let. Dopady V. Reformního scénáře kombinovaného Reformní scénář kombinovaný je kombinací předchozích dvou reformních scénářů III. a IV.(ii). Jelikož v něm v dlouhodobém horizontu převládá dopad generační výměny, konečné zvýšení PISA test-skóre v dlouhém časovém horizontu je přibližně stejné jako ve III.(ii) reformním scénáři generační výměny. Hlavní výhoda kombinovaných scénářů spočívá ve výrazně rychlejším náběhu, díky zvyšování KPU všech učitelů. Tyto scénáře mají ze všech uvažovaných nejrychlejší náběh. V mírné variantě V.(i) by se ČR vrátila na úroveň PISA skóre z roku 2006 již za 7 let, a ve výrazné variantě V.(ii) ještě o dva roky dříve. 6. Dopady scénářů vývoje kvality práce učitelů na dlouhodobý hospodářský růst České republiky V posledním kroku simulujeme dopady vývoje vzdělanosti popsané v předchozí sekci na dlouhodobý ekonomický růst ČR. Vyčíslujeme, o kolik by hypoteticky mohl být budoucí HDP vyšší díky vyšší KPU. Rozdíl potom představuje celkové náklady společností obětovaných příležitostí v případě, že reformní opatření nebudou realizována. V tomto metodicky navazujeme na dřívější studie.24 Takto kvantifikujeme pouze dopady na HDP, i když vyšší kvalita vzdělání by jistě měla další pozitivní, namnoze i nefinanční a neekonomické dopady. Stejně jako v předchozích sekcích i zde vzdělanostní úroveň českých žáků aproximujeme průměrnými PISA test-skóre matematické a přírodovědné gramotnosti. Samotný kauzální vztah mezi takto měřenou vzdělanostní úrovní a dlouhodobým hospodářským růstem je pak založen na odhadech zahraničních studií.25 Nastavení dalších klíčových parametrů tohoto modelu obsahuje Tabulka 6.1 . 24 Detailní popis modelu simulujícího dopad vzdělanosti na dlouhodobý růst HDP je k dispozici v původní studii IDEA Münich a kol. (2012) a dále Münich a Protivínský (2013). Stručné shrnutí uvádíme v Příloze III. 25 Studie Hanushek a Woessmann (2011, 2012) a OECD (2010). 32