Page 38 - IDEA Studie 05 2019 Dopady kvality prace ucitelu

kombinovaného (mírného) vychází na vysokých 361 mld. Kč. I v případě III.(i) Reformního scénáře mírného zlepšení všech učitelů činí roční ekvivalent 137 mld. Kč. Tyto částky se již dají srovnávat s aktuálními ročními výdaji veřejných rozpočtů na školství či dalšími. Potenciální příspěvek i jen mírného zvýšení kvality práce učitelů vyjádřený ve formě každoročního ekvivalentu HDP dosahuje částky aktuálních výdajů na regionální školství. Náklady nevyužitých příležitostí Na místě je úvaha, zda se navýšení veřejných výdajů s cílem zvýšit kvalitu práce učitelů z dlouhodobého společenského pohledu vyplatí. Navýšení výdajů může cílit jak na zvýšení relativních platů učitelů a podílu motivačních odměn, tak na zvýšení kvality přípravy a dalšího vzdělávání učitelů. V úvaze o navyšování výdajů hraje roli několik ekonomických principů a předpokladů. Pokud by bylo možné reformní scénáře realizovat změnami bez potřeby navýšení veřejných výdajů, například pouze systémovou změnou přípravy a dalšího vzdělávání učitelů, představuje námi prezentované dodatečně vytvořený HDP čistý finanční příspěvek reformy. Zároveň odpovídá maximální hodnotě společností nevyužité (obětované) příležitosti v případě nerealizace reforem. To platí obdobně v případě, že by reformy sice vyžadovaly navýšení veřejných výdajů, ale ty by byly získány díky úsporám resp. zvýšením efektivnosti jiných veřejných výdajů, které by nešly na vrub dlouhodobého růstu HDP. To je samozřejmě velmi optimistická rozpočtová varianta. Pro srovnání s ročními ekvivalenty dodatečného HDP ve sloupcích (2) Tabulky 6.2 jsou v Tabulce 6.3 pro lepší představu uvedeny příklady aktuálních ročních výdajů veřejných rozpočtů. Je zřejmé, že roční ekvivalent příspěvku V.(i) Reformního scénáře kombinovaného (mírného) ve výši 361 mld. Kč odpovídá zhruba polovině ročního výběru sociálního pojistného, ze kterého jsou průběžně financovány výdaje na starobní důchody. Realizace tohoto scénáře by v případě nejoptimističtější rozpočtové varianty (ohledně zdrojů financování reformy) umožnila v budoucích 80 letech vyplácet starobní důchody zhruba o polovinu vyšší než v případě nereformního scénáře. Například by se tak vyřešil obrovský problém implicitního zadlužení průběžně financovaných starobních důchodů s ohledem na očekávané rychlé demografické stárnutí české populace.29 Vyšší vzdělanostní úroveň v ČR však se sebou pravděpodobně přinese i řadu dalších efektů. Skrz vyšší hodnotu lidského kapitálu a rychleji rostoucí produktivitu práce mají vzdělávací reformy potenciál přispět k rychlejšímu zvyšování životní úrovně, růstu reálných mezd a i samotné reálné konvergenci české ekonomiky k úrovni Německa, či průměru EU. Vyšší vzdělání je navíc často zdrojem několika pozitivních externalit jako nižší kriminalita, rozvoj kultury, lepší životní prostředí, lepší zdraví a delší délka dožití apod. 29 Tento příklad je velmi zjednodušený, protože vyšší úroveň HDP by byla spojená s vyšší úrovní mezd. A protože výše starobních důchodů se nastavuje v relaci k výši mezd, byl by zřejmě tlak na výši důchodů vyšší, takže by k anulování implicitního dluhu důchodového systému nedošlo. 36