Page 49 - IDEA Studie 05 2019 Dopady kvality prace ucitelu

Příloha III: Stručný přehled odborné literatury Hlavní myšlenka této studie spojuje dva proudy odborné literatury. Jeden z nich se zabývá kvalitou učitelů měřenou jako vzděláním přidaná hodnota (test-skóre žáků). Výhled poskytuje například studie Hanushek a Rivkin (2010). Většina empirických studií a odhadů je založena na datech ze vzdělávacího prostředí USA. Druhý proud odborné literatury se zabývá vztahem mezi vzdělávacími výsledky žáků a dlouhodobým ekonomickým růstem zemí. Jde o například Hanushek 2011, Hanushek a Rivkin (2004, 2006, 2010), Hanushek a kol. (2015), OECD (2010) a Hanushek a Woessmann (2011, 2012). Naše metodologie simulací vztahu mezi kvalitou práce učitelů a vzdělanostními výsledky žáků byla inspirována metodologií použitou ve studiích Hanushek (2011), Hanushek a Rivkin (2004, 2006, 2010). Simulační model a parametrizaci vztahu mezi test-skóre a dlouhodobým růstem HDP přebíráme ze studií Hanushek a Woessmann (2011, 2012), OECD (2010), Münich a kol. (2012) a Münich a Protivínský (2013). Při výběru scénářů a volbě předpokladů relevantních pro ČR jsme vycházeli i z dalších studií. Například studie Meroni a kol. (2015) ukázala, že rozdíly v PIAAC skórů učitelů statisticky významně kauzálně vysvětlují část rozdílů průměrných PISA skórů mezi jednotlivými státy. Studie Van der Steeg a Gerritsen (2016) zkoumá dopad výsledků učitelů ve standardizovaných odborných hodnoceních učitelů (tzn. ne klasických studentských hodnocení) na výsledky studentů ve standardizovaných testech. Odhadují tak vlastní model vzděláním přidané hodnoty pro nizozemské učitele. Ukazují, že vyšší skóre učitele vede k matematickému test-skóre žáků vyšším o cca 0,15 směrodatné odchylky původního rozdělení (v případě čtenářských dovedností o 0,11). Dále pak Van de Grifft (2007) nachází jenom malé rozdíly mezi kvalitou výuky matematiky na základních školách v Anglii, Vlámsku, Dolním Sasku a Nizozemsku. Relevantní je také studie Golsteyn a kol. (2016), která podrobněji analyzuje rozdíly v rozděleních obecných schopností učitelů v jednotlivých zemích, které se účastnily šetření PIAAC, resp. ALL. Studie obecně dochází k závěru, že učitelé mají v průměru vyšší skóre v čtenářských i matematických dovednostech v porovnání se zbytkem populace. Zároveň ukazuje na rozdíly v rozděleních dovedností učitelů a zbytkem testované dospělé populace. Studie také diskutuje různé formy intervencí za účelem zvyšování kvality výuky. Z výsledků studie mj. vyplývá, že ČR nedokáže do učitelské profese přilákat dostatek nadprůměrně disponovaných jednotlivců. To poměrně přesvědčivě dokumentuje Obrázek 1.4 z úvodní sekce. Reformy by se tedy měly zaměřit na zvyšování atraktivity učitelské profese pro mladé a nadané zájemce. 47