Page 16 - IDEA Studie 11 2015 Rozdily vydelku ve vztahu k materstvi

Mzdové rozdíly zdůvodu mateřství mohou být také zapříčiněny statistickou diskriminací ze strany zaměstnavatelů, kteří přikládají matkám nižší produktivitou práce, a tímto se při náboru zaměstnanců nebo poskytování školení a rozhodování o podpoře či odměnách řídí (Phelps, 1972).8
3 Rozdíly ve výši výdělků v souvislosti s mateřstvím a dítětem v rodině
V následující části se zaměřujeme na souvislost mezi přítomností dětí v domácnosti a rodičovstvím na genderové mzdové rozdíly. Graf 3.1 znázorňuje vývoj genderových rozdílů v mediánu mezd zaměstnanců ve věku 20-49 let podle počtu dětí na bázi výpočtů z dat SILC 2012. Je patrné, že genderové rozdíly v mediánu mezd měřené jak měsíční tak hodinovou mzdou se zvyšují s počtem dětí. Pro bezdětné se rozdíl v mediánu měsíční mzdy v roce 2012 pohyboval na úrovni 15 %, přičemž se tento rozdíl zvyšuje s každým dalším dítětem. Rozdíl v mediánu měsíční mzdy u rodičů s jedním dítětem dosahuje 20 %, se dvěma dětmi 32 % a se třemi a více dětmi 36 %. Měsíční střední mzda otců s počtem dětí roste, kdežto u matek klesá. Medián mezd žen s dětmi je vždy menší nežli medián mezd žen bez dětí.
Rozdíly vmediánu hodinové mzdy jsou menší, jelikož jsou očištěny o rozdíly v odpracovaných hodinách. Konkrétně genderový rozdíl hodinové mzdy u rodičů se dvěma dětmi činil 26 %, přičemž u bezdětných ve věku 20-49 let činil pouze 13 %.
Graf 3.1 dokládá, že genderové mzdové rozdíly souvisí s přítomností dětí v rodině a jejich počtem. Kromě počtu dětí však může hrát roli i věk nejmladšího dítěte. Mladší děti, které se vřadě ohledů nedokáží obsloužit samy, totiž vyžadují od rodičů mnohem více péče, což omezuje možnosti pracovního uplatnění pečujícího rodiče. Graf 3.2 proto zachycuje genderové rozdíly zaměstnanců ve věku 20-49 let ve vztahu k věku nejmladšího dítěte. Je zřejmé, že genderové rozdíly v mediánu měsíčních i hodinových mezd dosahují maxima u nejmladších dětí. Srostoucím věkem nejmladšího dítěte se tento rozdíl snižuje, nicméně ani v případě dospělých dětí vdomácnosti se mzdový rozdíl neuzavírá ani nedosahuje úrovně rozdílu u bezdětných, který činí cca 15 % a 13 %, vyjádřeno mediánem měsíčních
8 Je důležité zmínit, že většina studií dopadů rodičovství a mateřství na rozdíly v odměňování je konfrontována s problematikou tzv. výběrové chyby (angl..: selection bias). Ta pramení z toho, že ženy různých charakteristik mají rozdílnou pravděpodobnost mít děti. Například, pokud ženy s vyšším vzděláním a větším potenciálem vydělávat vyšší mzdy mají větší pravděpodobnost než ostatní ženy být bezdětné či mít menší rodinu anebo zůstat v práci déle či vrátit po porodu rychleji do svého původního zaměstnání, pak jsou výsledky deskriptivní anebo regresní analýzy částečně ovlivněny právě touto výběrovou chybou. Podobně jsou výsledky této studie v následujících částech touto výběrovou chybou zatíženy.
12