Page 15 - IDEA Studie 11 2015 Rozdily vydelku ve vztahu k materstvi

vysvětlování rozdílů v příjmech mužů a žen. Výzkum na toto téma může být rozdělen do dvou skupin v závislosti na předmětu zájmu, kterým je: 1) rodinný stav6, nebo 2) děti7. Vztah mezi rodinným stavem a mzdou je u mužů a žen odlišný. Výzkum ukázal, že existuje bonus v příjmu pro ženaté muže oproti svobodným a malus v příjmu pro vdané ženy oproti svobodným. Avšak malus v příjmu matek z důvodu vykonávání mateřských povinností se ukazuje jako daleko důležitější nežli rodinný stav (např. Gupta a kol., 2008; Pytliková a kol., 2012). V tomto směru je velmi důležitá role institucionálních faktorů, jako například délka MD a RD, výše rodičovského příspěvku, dostupnost předškolních zařízení péče o malé děti nebo zapojení obou rodičů do péče o děti, které právě působí na rozdíly ve mzdách.
Kromě toho, charakteristiky zaměstnání a zaměstnavatele, jako např. pracovní pozice, možnost využívání flexibilních forem zaměstnání, odvětví, region a velikost zaměstnavatele také určují mzdy. Předchozí výzkumy ukázaly, že rozdělení mužů a žen na různá pracovní místa hraje klíčovou roli při vysvětlování genderových rozdílů ve mzdách (Jurajda, 2005; Pytliková a kol., 2012). Ve spojení s rodičovskými povinnostmi se ženy-matky mohou přizpůsobovat poptávce po práci při jejich duální roli pracovníka a současně pečující osoby omezováním jejich osobního kariérního úsilí ve prospěch rodiny a dětí. V důsledku toho mohou ženy pracovat méně hodin, přesouvat se do zaměstnání zaručující předvídatelnou pracovní dobu nebo jistotu práce, vyhledávat zaměstnavatele nabízející flexibilní pracovní místa. Zčistě ekonomického hlediska vyhledávání přijatelnějšího zaměstnání z důvodů péče o děti a rodinu pro ženy znamená to, že ženy-matky preferují a substituují nepeněžní charakteristiky práce na úkor mzdy.
Menší mzda v mateřství může také pramenit z celé řady nekonkurenčních mechanismů zapříčiněných právě mateřstvím. Za předpokladu odpovědnosti za výchovu dětí ženy-matky omezují např. svou geografickou mobilitu, a tím zároveň limitují i počet dostupných pracovních příležitostí. Ve výsledku jsou matky více náchylné vzdát se určitého růstu mzdy na úkor jistoty zaměstnání v blízkosti bydliště. Toto omezení ve vyhledávání práce žen-matek může také vést k nižší vyjednávací pozici vůči současnému i budoucímu zaměstnavateli.
6 Pro podrobnosti více viz Korenman a Neumark (1991), Antonovics a Town (2003), Gupta a kol. (2005).
7 Pro podrobnosti více viz Mincer a Polachek (1974), Becker (1985), Waldfogel (1998), Joshi a Davies (2002) nebo Blau a kol. (2009).
11