Page 14 - IDEA Studie 11 2015 Rozdily vydelku ve vztahu k materstvi

Graf 2.4 Míra ekonomické aktivity žen v roce 2013 (v %).
100
90
80
70
60
50
40
30
20
10
0
Participace žen
50-54
25-29 30-34 35-39
40-44 45-49
Věk
Zdroj: EUROSTAT, LFS (převzato z Pertold-Gebicka a Hušek, 2015).
2.1 Faktory vysvětlující genderové rozdíly ve mzdách - co víme z literatury
Statistiky ve výše znázorněných grafech ukazují průměrné rozdíly ve mzdách mezi skupinami žen a mužů, které mohou být zapříčiněny celou řadou různých faktorů. Z ekonomické literatury víme, že existuje řada charakteristik lidského kapitálu (vzdělání, čas strávený ve funkci či zaměstnání a zkušenosti), které jsou již tradičně považovány za faktory určující mzdu (Mincer, 1974). Zpohledu genderových mzdových rozdílů jsou pracovní zkušenosti a odpracovaný čas ovlivněny výpadky z pracovní aktivity v důsledku těhotenství, mateřství a péče o děti. Tak jako každá netržní aktivita generuje ztrátu případné mzdy z důvodu znehodnocení lidského kapitálu a snížení investic do lidského kapitálu (Becker, 1985), tak i přerušení práce z důvodu mateřství bude mít pravděpodobně dopad na mzdy matek. Proto ženy- matky mohou pobírat nižší mzdu během své pracovní kariéry vůči mzdám soustavně zaměstnaných pracovníků (resp. spíše vůči nim již nikdy nevzrostou).5
Další faktory jsou pak demografické a rodinné faktory (jako například rodinný stav, rodinné zázemí, počet dětí, počet členů domácnosti, národnost) a jistě ovlivňují mzdy a mzdové rozdíly. Z literatury víme, že rodinná situace hraje důležitou roli při
5 Kromě praxe může mzdy ovlivnit i rozhodnutí žen o participaci na trhu práce. Ženy, které nepracují, nejsou zahrnuty (s nulovou mzdou) do výpočtu mezd. V zemích, jako je ČR, kde ženy pobírají nízké mzdy (Kalíšková a Münich, 2012), se mohou v průměrných a mediánových mzdách vyskytovat větší rozdíly než jinde.
10
Participace žen na trhu práce (v %)