Page 24 - IDEA Studie 11 2015 Rozdily vydelku ve vztahu k materstvi

5 Závěr
České ženy ve srovnání s muži vykazují na trhu práce značné rozdíly. Rozdíly se projevují zejména v souvislosti s mateřstvím a rodičovstvím. Jak dokumentuje tato studie, ženy-matky vydělávají daleko méně než muži-otcové a méně jsou zapojeny na trhu práce. Tyto rozdíly jsou největší v době, kdy jsou děti malé. Specificky genderové rozdíly v mediánu měsíční mzdy představují u rodičů nejmladších dětí ve věku 3-5 let 39 %, s nejmladším dítětem ve věku 6-9 let 37 % a s nejmladším dítětem ve věku 10- 18 let rozdíl 30 %. Pro rodiče s dospělými dětmi v domácnosti je již rozdíl menší, kolem 24 %, avšak stále výrazně převyšuje rozdíl mezi bezdětnými, který činí pouze 15 %. Ukazujeme, že ženy-matky s malými dětmi pracují méně, a to jak v podobě snížené míry participace na trhu práce, tak i nižším počtem odpracovaných hodin ve srovnání smuži-otci malých dětí. Přitom řada sociologických studií dokladuje, že většina českých žen má zájem na trhu práce participovat. Dokládají to i údaje o pracovní participaci žen bez dětí a žen s dospělými dětmi, která se blíží participaci mužů.
Uvedené rozdíly souvisí s dlouhou MD a RD, která se řadí k nejdelším a nejštědřejším na světě, s nedostatkem zařízení péče o malé děti, s nastavením daňově-dávkového systému a s přetrvávajícími společenskými normami. V souvislosti s dlouhou absencí na trhu práce související s výchovou dětí dochází k zastarávání lidského kapitálu, snížení investic do lidského kapitálu a také ke ztrátě osobních kontaktů. Naše kvantitativní analýza dat SILC odhaluje statisticky významný negativní vztah mezi dobou strávenou na MD a RD a výší mzdy: prodloužení délky celkové MD a RD o jeden rok je spojeno sdlouhodobým snížením měsíční mzdy o 1,1 % za jinak neměnných okolností.
V souvislosti s výše uvedeným hraje roli i to, že po roce 1989 v Česku de facto zanikla rozvinutá síť jeslí, které představovaly finančně přijatelnou formu institucionální péče o nejmladší děti. Nedostatečná nabídka míst v kvalitních zařízeních péče o malé děti v kombinaci s nízkou nabídkou flexibilních forem zaměstnání ze strany zaměstnavatelů, dlouhou MD a RD a nastavením daňově-dávkového systému ženám příliš komplikuje skloubení rodinného života a péče o děti s účastí na trhu práce a pracovní kariérou. To pak ovlivňuje nejen pracovní úsilí a odpracovanou dobu, ale také zvyšuje koncentraci žen v méně placených zaměstnáních.
Ženy-matky představují významný potenciální zdroj kvalifikované pracovní síly, viz příloha III. Nízká pracovní participace matek na trhu práce představuje nejen ušlé příjmy veřejných rozpočtů ve formě daní a odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Dlouhá doba strávená mimo trh práce v souvislosti s narozením dítěte a povinnosti spojené s péčí snižuje i jejich uspokojení ze života a snižuje životní úroveň rodin. Současný systém pravděpodobně i negativně působí na samotnou ochotu žen děti mít (Adsera, 2005; Kalwij, 2010), což možná přispívá k velmi nízké fertilitě v ČR.13
13 Daným tématem se v ČR dosud věrohodnější empirický výzkum nezabýval. 20