Page 5 - IDEA Studie 13 2018 Dopady zavedeni karencni doby na pracovni neschopnost

Úvod Pracovní absence z důvodu nemoci přináší společnosti a ekonomice značné ztráty v důsledku poklesu odpracovaných hodin a nižší produktivity. Přímé náklady na dávky v nemoci se v zemích OECD pohybují v rozsahu 0,5 – 4,5 % HDP, s tím, že průměr je dvě procenta HDP. Každý systém nemocenské usiluje o minimalizaci dvou problémů: (i)výskyt přecházení skutečných zdravotních problémů a (ii) zneužívání systému bez adekvátních zdravotních problémů. Oba problémy se jeví jako potenciálně závažné v postkomunistických zemích. Míra absence z důvodu nemoci v České republice (ČR) byla před rokem 2008 jedna z nejvyšších v Evropě (Bardby a kol., 2002). Dosavadní výzkum v zahraničí se věnoval převážně dopadům reforem, při kterých se míra finanční kompenzace při nemoci snížila na nižší úroveň. Například v Itálii v roce 2008 došlo ke snížení náhrad v prvních deseti dnech nemoci o 10–20 %, v Německu v roce 1996 ke snížení náhrady celé mzdy na 80 % mzdy v prvních šesti týdnech nemoci, ve Švédsku došlo k podobným změnám. Autoři analýz identifikovali výrazný pokles nemocnosti po zavedení těchto reforem (De Paola, 2014; Ziebarth a Karlsson, 2010; Johansson a Palme, 2005). V této studii představujeme výsledky analýzy krátkodobých dopadů reformy v ČR zavedeno v roce 2008, kdy došlo ke snížení finanční náhrady v nemoci na nulu v prvních třech dnech čerpání nemocenské. Pomocí bohatých dat spojujících informace o zaměstnavatelích a zaměstnancích, analyzuji rozdílné dopady na jednotlivá odvětví, typ práce z hlediska flexibility a podle pohlaví zaměstnanců. Toto studie si však neklade za cíl spočítat celkové náklady a přínosy této reformy. Jedním z hlavních záměrů této studie je zkoumat, zda měla reforma rozdílný dopad na různé skupiny zaměstnanců podle typu zaměstnání, odvětví a výše příjmů. U třídění zaměstnanců podle typu zaměstnání se zabývám otázkou, zda je u zaměstnanců v práci s malou flexibilitou pracovní doby (například pracovníků na směny) pravděpodobné větší snížení doby na nemocenské po její reformě. U pracovníků s nižšími mzdami se zabývám hypotézou, že jejich reakce na změny zavedené reformou nemocenské je podstatně elastičtější než u pracovníků s vyššími mzdami. 3