Page 20 - IDEA Studie 14 2015 Zdaneni vysokoprijmovych osob

Horní jedno procento zaměstnanců a OSVČ snejvyššími příjmy má hrubé příjmy převyšující 1 230 milionu Kč ročně a ze tří čtvrtin jej tvoří zaměstnanci. Mezi zaměstnanci se jedná primárně o řídicí pracovníky, v menší míře o specialisty. Celková příjmová nerovnost je v Česku velmi nízká. Zvláště nízký ve srovnání se zahraničím je ovšem podíl příjmů, které vydělává horních 10 či 5 % osob; podíl příjmů, které vydělává horní jedno procento, se již přibližuje ostatním vyspělým zemím.
Zdanění nejvyšších příjmů v Česku je jedno z nejnižších mezi vyspělými zeměmi, a to jak v absolutní výši, tak zejména relativně ke zdanění průměrných příjmů. Nejbohatší procento poplatníků dokonce platí na daních méně, než kolik by proporcionálně odpovídalo jejich příjmům. Důležitou příčinou t0to situace je velmi nízké zdanění OSVČ oproti zaměstnancům.
Cílem námi navrhovaných změn primárně není zvýšení příjmů státního rozpočtu. V duchu přístupu Mirrlees Review20 má být cílem daňové politiky měnit strukturu daní tak, aby daňový systém byl efektivnější a spravedlivější. Případné zvýšení či snížení celkových příjmů se pak má ideálně odehrávat formou proporcionálního zvyšování či snižování všech daňových sazeb (tj. i DPH, spotřebních daní atd.).
Pokud jde o spravedlnost, vkonečném výsledku by daně měly odrážet společensky akceptovatelnou míru solidarity vysokopříjmových poplatníků s ostatními. V aktuálním českém kontextu to znamená, že cílem změn by mělo být určité zvýšení daňové progrese u špičkových příjmů. Úpravy by měly zmírnit a ideálně odstranit současný stav, kdy nejvíce vydělávající na daních odvádějí méně, než kolik by proporcionálně odpovídalo jejich příjmům.
Dalším žádoucím principem je jednoduchost, průhlednost a stabilita zdanění nejvyšších příjmů. Dnes jsou zdaněny komplikovanou a neprůhlednou kombinací daně z příjmů, tzv. solidárního zvýšení daně, zdravotního pojistného a sociálního pojistného. Větší průhlednost by měla přispět i k vyšší politické stabilitě daní. Skokové změny ve zdanění vysokých příjmů v minulých letech přinejmenším usnadnila skutečnost, že byly schovány za posuny stropů pojistného namísto explicitních změn daňových sazeb.
A konečně třetím cílem je efektivnost. Struktura daňového systému by měla být nastavena tak, aby dokázal vygenerovat cílené příjmy rozpočtu při co nejmenších negativních
20 Mirrlees (2010).
18