Page 30 - IDEA Studie 15 2016 Podnikani akademiku
P. 30

financovaných projektech“. Bez pozitivních i negativních motivací v tom pořádek nikdy nebude.
TA ČR (2015) konkrétně doporučuje motivovat akademiky k využívání služeb center transferu znalostí. Nicméně zároveň dodává, že knedávnému rozmachu těchto specializovaných pracovišť došlo hlavně díky dostupnosti financování ze Strukturálních fondů EU, přičemž v mnoha akademických organizacích centra doposud plní tuto roli pouze formálně a jejich potenciál tak zdaleka není využit. Aby byla tato centra úspěšná, musí zaměstnávat odborníky se zkušeností ze soukromé i akademické sféry, systematicky si je vychovávat a dlouhodobě udržet. Avšak k tomu musí být dostatečně veliká. Pokud nebude pro akademiky zavedena povinnost provádět komerčně výnosné aktivity transferu znalostí přes příslušné centrum, nebudou v českých podmínkách schopny dosáhnout kritické masy, která by zajistila financování jejich provozu v dostatečné kvalitě.
Profesor Vladimír Mařík v rozhovoru pro iHNed (2013b) v neposlední řadě připouští, že „lidé na školách nejsou tak placeni, aby nehledali cesty, jak si vydělat mimo“. Přivírání očí nad výdělečnými činnostmi akademiků mimo hlavní pracovní úvazek plní svým způsobem roli zaměstnaneckého benefitu, který těm agilnějším umožňuje dosáhnout odpovídajících příjmů. Přitom na západních vysokých školách se takové aktivity často povinně vykazují, bedlivě sledují a pochopitelně omezují. Avšak tam jsou také platy v akademických organizacích pro špičkové výzkumníky podstatně vyšší, a to i v porovnání přes paritu kupní síly. Nelze se potom divit, že pokud je český akademik platově výrazně podhodnocen, necítí se být povinen dodržovat stejné normy ohledně komercializace znalostí jako jeho zahraniční kolegové. Není snad ani třeba dodávat, že by bylo lepší kvalitní akademiky lépe ohodnotit, aby po takových příležitostech přestali pošilhávat.
Tato empirická studie je první svého druhu na téma akademické podnikání v českém prostředí, a tudíž nevyhnutelně trpí řadou nedostatků. Zahrnuli jsme pouze podnikání akademiků registrované na území České republiky. Případné zapojení do řízení firem v zahraničí - v Německu, USA či Britských panenských ostrovech – do analýzy není zahrnuto. Analýza je také zúžena pouze na docenty a profesory, byť akademiků je podstatně více. Bylo by záhodno zmapovat podnikání všech současných a minulých výzkumných zaměstnanců ve veřejné sféře, a potažmo všech držitelů doktorských titulů, kteří z podstaty prošli vědeckou průpravou na vysokých školách. 28































































































   28   29   30   31   32