Page 11 - IDEA Studie 16 2016 Predatorske casopisy ve Scopusu

Box 1: Postup při vytvoření databáze
1) Získání seznamu „predátorských“ ISSN
a. Beallovy seznamy byly staženy 1. dubna 2016.
b. Názvy z Beallových seznamů byly ve stejný den automatickým skriptem vyhledány v Ulrichswebu.
c. Záznamy nalezené v Ulrichswebu byly během dubna manuálně ověřeny s pomocí hypertextových odkazů v Beallových seznamech.
d. Celkem bylo potvrzeno 4 580 „predátorských“ ISSN pro 3 218 jednotlivých časopisů.
2) ProhledánídatabázeScopuspřesISSN
a. „Predátorské“ ISSN byly 11. srpna 2016 automatickým skriptem vyhledány ve Scopusu. Staženy byly údaje za počty výsledků a jejich rozdělení podle země původu autora.
b. Nalezeno bylo 524 ISSN a 405 jednotlivých časopisů s alespoň jedním výsledkem indexovaným ve Scopusu.
c. Protože některé časopisy mají tištěný i elektronický ISSN, bylo nutné eliminovat duplicity.
Nedostatky dat
Jeffrey Beall rozhoduje o zařazení časopisů a vydavatelství na své seznamy pouze na základě vlastního úsudku. Podle všeho se o tom s nikým systematicky neradí. Udržovat si přehled o takto velkém počtu subjektů je však pro jednotlivce opravdu náročný úkol. Není možné, aby občas nedošlo k chybě. Časopisy se navíc bezesporu liší v míře „predátorství“. Některé jsou vyloženě podvodné, ale řada dalších může být na hraně. Avšak uživatelé těchto seznamů musí pracovat pouze s binární klasifikací, že se jedná o predátora. Kromě občasných sdělení na jeho blogu není bližší zdůvodnění uvedeno. Beallovy seznamy zároveň určitě nejsou vyčerpávající, protože nové pochybné časopisy vznikají doslova každý den.4
4 Jen v období duben až květen 2016 přibylo na seznam samostatných časopisů bezmála 200 nových záznamů.
9