Page 9 - IDEA Studie 16 2016 Predatorske casopisy ve Scopusu

Sestavení databáze
Box 1 uvádí chronologický postup vytvoření databáze. Beallovy seznamy byly staženy 1. dubna 2016. Názvy jednotlivých časopisů a vydavatelství byly ve stejný den vyhledány v databázi Ulrichsweb s pomocí automatického skriptu naprogramovaného za tímto účelem v Pythonu. Skript vyhledal přesný název časopisu či vydavatelství a následně uložil veškeré nalezené záznamy. S každým záznamem byl z Ulrichswebu rovněž stažen jednoznačný identifikátor časopisu v podobě International Standard Serial Number (ISSN). Časopisy bez údaje o ISSN v Ulrichswebu, což označuje periodikum bez řádně registrovaného ISSN anebo s falešným ISSN, byly z dalšího sledování vyřazeny.
Za účelem odstranění nesrovnalostí, například z důvodu nepřesných názvů, byly nalezené záznamy manuálně ověřeny. Beallovy seznamy jsou vedeny v podobě hypertextových odkazů. Pro ověření samostatných časopisů bylo ISSN uvedené nawebových stránkách časopisu srovnáno sISSN zUlrichswebu. Pokud se ISSN shodovalo, záznam byl ponechán, pokud nikoliv, byl vymazán. Pro ověření totožnosti vydavatele stačilo nalezení alespoň jednoho shodného ISSN na jeho webových stránkách a v Ulrichswebu. Pokud se překryv potvrdil, všechny ostatní časopisy od stejného vydavatele byly rovněž ponechány. Pokud žádný překryv nenastal, takže se jednalo o jiného vydavatele, byly všechny jeho záznamy odstraněny.
Celkově bylo potvrzeno 4 580 ISSN spojených s Beallovými seznamy. Řada časopisů má rozdílná ISSN pro tištěnou a elektronickou verzi. Jednotlivých časopisů bylo zaznamenáno 3 218, z toho 281 na seznamu samostatných časopisů a 2 937 podle seznamu vydavatelství. Seznam samostatných časopisů tudíž tvoří jen špičku ledovce. Zároveň ze srovnání s 1 003 hypertextovými odkazy na Beallově seznamu samostatných časopisů plyne, že více než tři čtvrtiny z nich nemají záznam ani v Ulrichswebu, natož v selektivnějších databázích, takže o nich kromě neověřených údajů z jejich webových stránek nevíme nic. Pro tuto studii to nepředstavuje problém, protože časopisy, které nejsou v Ulrichswebu, nebudou ani ve Scopusu. Avšak je třeba mít na paměti, že fenomén predátorského publikování je daleko rozsáhlejší, než dokážeme pomocí existujících databází popsat.
Následně byla skrze tyto „predátorské“ ISSN prohledána citační databáze Scopus. Provedeno to bylo opět pomocí automatického skriptu naprogramovaného za tímto
7