Page 15 - IDEA Studie 17 2017 Mistni casopisy ve Scopusu

Srovnání vybraných zemí
Podrobnější analýza je provedena pro skupinu vybraných zemí EU a OECD, které jsou z hlediska velikosti, polohy a historie nejvíce podobné Česku a Slovensku. Do srovnání je zařazeno všech jedenáct nových členských zemí EU z bývalého východního bloku. Za účelem získání širší perspektivy je zahrnuto i deset menších až středně velkých zemí z relativně blízkého okolí, z nichž většina má poměrně vyspělý výzkumný sektor. Pro velké a ekonomicky nejvyspělejší země s velkým počtem vydávaných časopisů tyto údaje nebyly zpracovány z důvodu příliš velké časové náročnosti. Naopak srovnání s velmi malými zeměmi by mohlo být zavádějící.
Obrázek 2 ukazuje časopisy s vysokým podílem autorů ze stejné země jako vydavatel. Na jaké hodnotě určit hranici mezi „národním“ a „mezinárodním“ časopisem je do jisté míry arbitrární. Liší se to rovněž podle oborů. Špičkový přírodovědec může tuto hranici hledat již někde u 10 %, zatímco průměrný český ekonom až někde u 50 %. V další analýze pracujeme s tím, že časopis lze považovat za národní, pokud více než 33 % článků v něm pochází od domácích autorů. V levém grafu je uveden počet národních časopisů v poměru k počtu výzkumníků, zatímco pravý graf ukazuje počet článků od domácích autorů v těchto časopisech v poměru k celkovým indexovaným článkům z dané země. Levý graf tudíž odhaluje sklon zemí národní časopisy vydávat, zatímco pravý graf odkrývá sklon domácích akademiků v těchto časopisech publikovat.
V obou grafech je na první pohled patrný rozdíl mezi zeměmi z bývalého východního bloku a ostatními. Východní země se seřadily v horní polovině s nejvyšším výskytem národních časopisů, zatímco vyspělé země se nachází v dolní polovině s nízkými hodnotami. Jedinou výjimkou je Lotyšsko na úplném konci, kde se jako v jediné zemi neobjevil žádný národní časopis, což však částečně odráží skutečnost, že tam celkově sídlí pouze dva časopisy, takže jsme nuceni pracovat svelmi malými počty. Za pozornost stojí velký rozdíl mezi oběma skupinami zemí. Bulharsko, které je na levém grafu poslední ve skupině východních zemí, má oproti Švýcarsku, které je umístěno hned za ním, zhruba dvakrát vyšší hodnotu. Podobně vychází srovnání mezi Estonskem a Portugalskem v pravém grafu.
13