Page 13 - IDEA Studie 17 2017 Mistni casopisy ve Scopusu

na původní podkladová data s vědomím, že stejná instituce může být vedena pod různými názvy. V důsledku toho může být námi uváděný podíl „samizdatových“ článků od autorů ze stejné instituce jako vydavatel podhodnocen. U většiny afilací databáze Scopus obsahuje jeden dominantní název a k tomu menší množství dalších variant, takže pro řadu časopisů nebude zkreslení velké. Přesto vjednotlivých případech nelze vyloučit, že uváděné údaje mohou časopis ukazovat jako méně samizdatový, než ve skutečnosti je.7
V případě indikátorů postavených na zeměpisném hledisku bylo také potřeba se vypořádat s tím, že databáze Scopus u některých časopisů uvádí zemi působení autorů jako „undefined“. Byť se jedná o výjimečné případy (celkově je takto označeno pouze 1,4 % článků zařazených do analýzy), tento problém bylo potřeba řešit v případě rozhodnutí o zařazení či nezařazení časopisu do naší analýzy. Zařadili jsme pouze ty časopisy, které vykázaly alespoň 30 článků od autorů, jejichž země působení byla známá. Při výpočtu podílu článků od autorů z konkrétních zemí byl ale celkový počet článků ve jmenovateli zachován. Podíl článků s autorem ze stejné země jako vydavatel časopisu tak rovněž vypovídá spíše o dolní hranici. Skutečný podíl může být v případě časopisů s „undefined“ záznamy vyšší. Nicméně toto se týká jenom zanedbatelného počtu článků.
7 Tyto nepřesnosti vdatech mohou zkreslovat i indikátor rozmanitosti institucionálních afilací. V případě spoluautorství více autorů ze stejné instituce se totiž u některého z nich může objevit jiná verze jejího názvu. Například článek od dvou autorů z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy může být evidován jako článek z instituce „Charles University“ u prvního a zároveň z instituce „Faculty of Social Sciences of Charles University“ u druhého. Při sčítání těchto záznamů je takový článek započten dvakrát, i když by měl být pouze jednou. Různé názvy institucí v rámci stejných článků jsou však poměrně vzácné.
11