Page 14 - IDEA Studie 17 2017 Mistni casopisy ve Scopusu

Základní přehled
Citační databáze Scopus je vlastněná vydavatelským domem Elsevier. Založena byla v roce 2004. Od té doby v ní bylo celkem indexováno přes 36 000 titulů, z nichž je však pouze necelých 23 000 stále aktivních (Scopus 2017b). Neaktivní tituly jsou ve velké většině předchůdci v současnosti aktivních titulů. Kromě akademických časopisů se v této databázi nachází i jiné druhy periodik jako obchodní časopisy či knižní série. Nicméně drtivou většinu - zhruba 96 % - z aktivních titulů tvoří časopisy (Scopus 2017d). Pro zjednodušení budeme nadále označovat všechny indexované tituly jako „časopisy“ s vědomím, že se ve výjimečných případech může jednat i o jiné druhy periodik. Pokud není uvedeno jinak, jsou do další analýzy zařazeny pouze aktivní časopisy.
Nezanedbatelná část časopisů se koncentruje v několika málo zemích. Téměř 6 000 je vydáváno v USA a dalších zhruba 5 200 ve Velké Británii. Více než 2 000 je soustředěno v Nizozemí a 1 600 v Německu. Celých 65 % z celkového počtu časopisů pochází z těchto 4 zemí. Důvodem není jen to, že v nich probíhá hodně výzkumu. Zásadní je rovněž umístění sídel velkých vydavatelství. Například v Nizozemí sídlí Elsevier, který vydává 2 348 časopisů, z nichž polovina uvádí původ právě v této zemi. Jediné vydavatelství tak zahrnuje téměř 60% ze všech časopisů přiřazených k Nizozemí.
Obrázek 1 ukazuje počet časopisů indexovaných ve Scopusu vpoměru kpočtu výzkumníků v zemích EU a OECD. Na prvních příčkách jsou nejen Nizozemí, Velká Británie anebo Švýcarsko, u kterých se to dá očekávat, ale rovněž řada méně vyspělých zemí. Chorvatsko najdeme na místě druhém, Chile pátém a v první desítce se nachází Rumunsko, Slovinsko, Estonsko a Litva. Nejedná se tedy pouze o země, ve kterých se soustředí špičková věda. Nicméně se v nich z nějakého důvodu rozmohlo vydávání časopisů. Na druhou stranu existuje řada zemí svelmi kvalitním výzkumným sektorem, jako jsou například Izrael, Japonsko a skandinávské země, ve kterých se časopisy vydávají pomálu.
Česko a Slovensko se spolu s Maďarskem a Polskem nachází v horní polovině tohoto pořadí, ale v celosvětovém srovnání nijak zvlášť nevybočují. V Česku je vydáváno 164 a na Slovensku vychází 50 časopisů, což v poměru na jednoho výzkumníka znamená, že je na tom Česko podobně jako sousední Německo a Slovensko vykazuje hodnoty velmi blízké Itálii. Nicméně při interpretaci celkových údajů je na místě obezřetnost, protože časopisy se mezi sebou velmi liší ve kvalitě, čtenářské i autorské základně a potažmo i v příspěvku k rozvoji vědy. Bez hlubšího pohledu na strukturu těchto časopisů není radno činit předčasné závěry.
12