Page 33 - IDEA Studie 17 2017 Mistni casopisy ve Scopusu

Podle domovské instituce autorů
Obrázek 6 ukazuje rozsah „samizdatových“ časopisů. Zobrazen je podíl článků od autorů ze stejné instituce jako vydavatel. Protože instituce jsou řádově menší než země, bylo nutné snížit hranice mezi intervaly. Pro zjednodušení prezentace budeme za samizdatový označovat časopis svíce než 20% podílem autorů působících na instituci, která časopis vydává. To odpovídá tomu, že se v každém vydání časopisu vprůměru vyskytuje nejméně jeden článek domovského autora. Přinejmenším u těchto článků je v očích vnějších pozorovatelů oslabena věrohodnost recenzního řízení, což je pro publikování badatelských výsledků závažný problém.
Nemá smysl tento indikátor počítat u podskupin státních institucí, vědeckých společností a soukromých subjektů, protože povětšinou zaměstnávají málo anebo žádné vlastní výzkumníky. Z tohoto důvodu tyto výsledky uvádíme pouze za obě akademie věd a vysokoškolský sektor. Rovněž údaje podle oborových skupin jsou spočítány pouze z časopisů vydávaných v těchto dvou typech institucí. Akademii věd jsme museli brát za jednu instituci, protože afilace k ústavům často nejsou v podkladových datech rozlišovány. Podobně jednotlivé vysoké školy jsou počítány jako celek bez ohledu na fakulty. Z toho plyne, že tento indikátor může nadhodnocovat rozsah samizdatu ve velkých institucích s rozsáhlou autorskou základnou a naopak. Na druhou stranu jsme museli pracovat pouze s nejčastější verzí názvu domovské instituce, takže ztohoto pohledu je rozsah samizdatového publikování naopak podhodnocen.13
Samizdatové časopisy, které jsou označeny ve dvou odstínech oranžové, jsou vydávány zejména českými vysokými školami. Nejvíce - 5 jich vydává Univerzita Karlova a po 2 jich vychází pod hlavičkou České zemědělské univerzity vPraze, Masarykovy univerzity, Univerzity Palackého v Olomouci a Vysoké škole ekonomické v Praze a dalších 8 škol vydává po jednom. Na Akademii věd České republiky je vydáván pouze jediný takový časopis. Za pozornost stojí, že celé dvě třetiny z těchto samizdatových časopisů začaly být indexovány ve Scopusu až po započetí reforem hodnocení a financování výzkumu v roce 2008. Z hlediska oborových skupin jsou samizdatové časopisy soustředěny ve společenských a humanitních vědách, v rámci kterých jsou široce rozkročeny napříč disciplínami.
13 Jak je již zmíněno výše, Scopus bohužel zatím neharmonizoval data pro institucionální afilaci autorů. Pro účely této studie jsme sice vyčistili názvy českých a slovenských vydavatelů časopisů, ale již bylo nad naše síly vyčistit i názvy afilací autorů, protože obsahují podstatně větší množství variant. V databázi se může vyskytovat stejná afilace několikrát s mírně pozměněným názvem, tj. plný název anebo zkratka, v místním jazyce a anglicky, s diakritickou či bez ní, s uvedením organizační jednotky či pouze celé instituce, s překlepy a správně, apod. Pro většinu časopisů se vyskytovala jedna dominantní verze názvu dané afilace, kterou jsme vzali v úvahu, takže podhodnocení není podle našeho názoru zásadní. Nicméně je třeba mít na paměti, že se jedná o odhad dolní hranice sklonu k samizdatovému publikování. Po zohlednění všech variant názvů domovské instituce časopisu v databázi může být tento podíl jedině vyšší.
31