Page 52 - IDEA Studie 17 2017 Mistni casopisy ve Scopusu

Zvláštní případy
Zvláštní kritéria si zasluhují časopisy v oborech humanitních a uměleckých věd, které se zabývají navýsost místní problematikou, a tudíž jejich místní zaměření je zcela přirozené. Nehledě na to, že v těchto oborech hrají prim knihy a jiné komunikační platformy, nikoliv články vindexovaných časopisech. Nicméně ryze českých výzkumných témat, která ze své podstaty nemohou zajímat širší světovou vědeckou komunitu a o kterých má smysl komunikovat pouze v českém kontextu, je opravdu poskrovnu. Jedná se především o studium národních dějin, jazyka, literatury, kultury anebo umění, jako je typicky bohemistika, popřípadě některé podobory archeologie, antropologie či práva.
K přirozeně místním časopisům patří například Česká literatura z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd České republiky, Listy filologické z Kabinetu pro klasická studia Filosofického ústavu Akademie věd České republiky, Slavia ze Slovanského ústavu Akademie věd České republiky anebo Slovo a slovesnost z Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky. Za kulturně místně specifické se pravděpodobně dají považovat i humanitně zaměřené časopisy Archaeologia Historica z Masarykovy univerzity, Iluminace z Československého filmového ústavu, Archeologické rozhledy zArcheologického ústavu Akademie věd České republiky, Interdisciplinaria Archaeologica z Archeologického centra Olomouc, Český lid z Etnologického ústavu Akademie věd České republiky, Studia Theologica z Univerzity Palackého v Olomouci anebo Umění z Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky.
Pozornost si zaslouží časopis Eirene vydávaný Kabinetem pro klasická studia Filosofického ústavu Akademie věd České republiky, který si z hlediska skladby autorské základny v ničem nezadá s těmi mezinárodními, ač oborově spadá do humanitních věd. Založen byl v roce 1960 a ve Scopusu je od roku 2002. Zároveň je indexován i ve Web of Science. V letech 2013-2016 v něm bylo publikováno 69 článků. Jelikož uveřejňuje výzkum o starověkém Řecku a Římu a klasické tradici v Evropě, vlastně ani nepřekvapí, že nejvíce - 41 % článků je od autorů z Itálie. Nicméně za pozornost stojí, že články od autorů z Česka jsou s podílem 6 % až páté nejčastější za Rakouskem s 16 % a Německem a Maďarskem se 7 %. Přispělo rovněž několik autorů z Belgie, Řecka, Polska, USA, Nizozemí, Norska a Švýcarska. Jen jeho citační ohlas zůstává na velmi nízké úrovni.
Záměrně jsou z tohoto výčtu vynechány společenské vědy, ve kterých se v podstatě ve všech oborech přirozeně utváří celosvětová vědecká komunita. Společenské jevy jsou sice zasazeny v místním kontextu, ale to neznamená, že jsou zcela místně unikátní. Málokterý společenský fenomén je natolik český, že by ve své podstatě nebyl přítomen jinde na světě. Pro výzkum společenských jevů je velmi užitečná komparace, a tudíž sdílení výsledků prostřednictvím komunikace a kritiky v mezinárodních publikačních platformách. Společenskovědní výzkum, který je publikován vryze místních časopisech, anebo dokonce pouze včeštině, je promarněnou příležitostí přispět do mezinárodního diskurzu. Je to nešťastné zvláště v zemích, ve kterých byly tyto vědy po desítky let ideologicky devastovány komunistickými režimy a které se potřebují co nejdříve vrátit na úroveň běžnou ve vyspělých zemí.
50