Page 53 - IDEA Studie 17 2017 Mistni casopisy ve Scopusu

Diskuse
Předložená studie nastavuje zrcadlo českému publikačnímu prostoru. Ryze místních časopisů se v českém prostředí vydává poměrně hodně. Řada z nich publikuje ve velkém výsledky bádání, které nemají šanci projít náročnějším recenzním řízením a uspět na mezinárodním fóru. Některé z nich dokonce fungují na principech akademického samizdatu. Proč je tolik českých vědeckých časopisů indexováno ve Scopusu? Proč čeští vydavatelé provozují takových časopisů řádově více než je zvykem ve srovnatelných vyspělých zemích? Jak je jejich vydávání a hlavně psaní článků do nich financováno? Proč tomu někteří akademici věnují tolik pracovního času? Souvisí to se způsobem hodnocení výzkumu? Co se v této oblasti v poslední době změnilo? Jak dál do budoucna?
Scopus v problémech
Scopus deklaruje, že každý indexovaný časopis musí splňovat určitá minimální kritéria (Scopus 2017a). Některá jsou triviální jako „publicly available description of the peer review process“ anebo jsou technického ražení jako „full journal content available online“. Další jsou ošidnější jako požadavky na „academic contribution to the field“ anebo „readability of articles“. Jedním z kritérií je však velmi konkrétně i „diversity in geographical distribution of authors“. Kromě toho je tam i podobné kritérium „diversity in geographical distribution of editors“. Řada v česku vydávaných časopisů vdatabázi Scopus tyto požadavky na rozmanitost neplní. Pokud neprospívají i v bibliometrických kritériích jako „citedness of journal articles in Scopus“, což se spoustě místních časopisů rovněž dlouhodobě nedaří, nabízí se otázka, jak se jim vůbec podařilo do této databáze dostat.
Když časopis projde tímto prvotním sítem, měl by být podle oficiálních pravidel následně každoročně přehodnocován pomocí šesti převážně bibliometrických metrik jako jsou „self-citation rate“, „total citation rate“ a impaktní faktor CiteScore, jejichž hodnoty jsou porovnávány vůči oborovým průměrům. Pokud se byť jenom v jedné z těchto metrik časopis dva roky po sobě příliš odchyluje od toho, co je v relevantních oborech zvykem, měl by znovu plně projít přezkumem podle výše zmíněných kritérií, jako když byla jeho indexace zvažována poprvé. A pokud vyjde najevo, že tato kritéria neplní, mělo by být indexování v něm následně vydaných článků přerušeno. Již dříve indexovaný obsah však v citační databázi zůstává. Dodejme, že v letošním roce byl spuštěn nový „Radar tool“, který by měl určit silně vybočující časopisy pro přezkum podle analytických algoritmů i podle metrik jako „unexplainable changes in geographical diversity of authors or affiliations“. Bude zajímavé sledovat, k čemu to povede.
Každopádně v databázi Scopus zůstávají časopisy, nad jejichž indexací vzhledem k těmto kritériím zůstává rozum stát. Připomeňme, že například časopis Scientia Agriculturae Bohemica má 86 % článků od autorů nejen ze stejné země, ale rovnou se stejnou afilací jako vydavatel, a časopis Manufacturing Technology má 71 % sebecitací, a dokonce nemá ani plné texty článků online. Spousta dalších místních časopisů je zralá
51