Page 57 - IDEA Studie 17 2017 Mistni casopisy ve Scopusu
P. 57

Doporučení pro hodnocení
Pokud se má český výzkumný systém přiblížit vyspělým zemím, měl by se pohled na ryze místní časopisy rychle přehodnotit. Možností, jak v prostředí samosprávných vysokých škol dosáhnout změny, je zpřetrhat ryze finanční motivace takové časopisy vydávat a publikovat v nich. Nejedná se však pouze o jejich nepřímé financování skrze dosavadní vládní metodiku hodnocení a navazujícího financování. Vydávání řady místních časopisů totiž vládní instituce jako například Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy anebo Ministerstvo zemědělství dokonce přímo dotují. Ze strany těchto poskytovatelů by mělo být jasně deklarováno, že v tomto budoucnost české vědy nespočívá.
Navrhujeme několik poměrně jednoduchých kritérií, pomocí kterých by se při hodnocení a následném financování výzkumu podařilo zohlednit drtivou většinu ryze místních a samizdatových časopisů. Nemělo by se to však týkat vybraných oborů humanitních a uměleckých věd, ve kterých je, jak je již opakovaně zdůrazňováno výše, přirozené takto publikovat. Kromě těchto oborů by měl systém hodnocení výzkumu na národní i nižších úrovních, ať už bude založen na informovaném peer-review vpanelech anebo něčem jednodušším, bedlivě sledovat nadměrné publikování v časopisech s tímto profilem:
1) Více než 20 % článků od autorů ze stejné (konsolidované) instituce, která časopis vydává.
2) Vícenež40%článkůodautorůze3nejčastějšíchinstitucí.
3) Vícenež33%článkůodautorůzČeskaanebozeSlovenska(případnězevšech zemí bývalého východního bloku, tj. všech členů bývalé RVHP a Varšavské smlouvy).
4) Vícenež66%článkůodautorůze3nejčastějšíchzemípůsobení.
Přes toto síto by dnes prošlo pouze 22 českých a 4 slovenské časopisy indexované ve Scopusu. Pokud bychom navíc vyřadili i časopisy, které některá z těchto kritérií plní jen relativně těsně (o méně než 3 procentní body), zbylo by pouze 15 českých a 4 slovenské časopisy. Nemělo by se to týkat pouze časopisů vydávaných v Česku a na Slovensku, ale kdekoliv na světě, aby tato kritéria nešla obcházet přes zahraniční vydavatele.
Kritéria to však nejsou bezproblémová. Navržené hranice by se musely zpřesnit při pilotním testování a zřejmě i určit odlišně alespoň pro široce vymezené obory. Autoři z Číny, Indie, Turecka či Íránu, kteří se mohou v mnohém podobat těm ze zemí bývalého východního bloku, dokáží s těmito metrikami rovněž velmi zahýbat. Některé výjimky, na které tato kritéria příliš dobře nepasují, jako třeba již výše zmíněné příklady relativně dobrých časopisů Preslia, Fottea anebo Bulletin of Geosciences, by se musely ošetřit jednotlivě. Anebo by nemusel být na takovou „černou listinu“ zařazen časopis, který přesáhne kritickou hranici pouze v jedné ze čtyř navržených metrik, aby tam zbytečně nespadly i časopisy, které ustřelí pouze v jednom ohledu, ale jinak jsou v pořádku.
55

























































































   55   56   57   58   59